Den třetí: i v Dánsku je byrokracie!!!, džungle na kole a džungle úřednická, bankovní lupiči

Dnešek přinesl několik důležitých zjištění. Popořadě:
1) Džungle na kole. Cyklistů je tady víc než aut a chodců. Chodci vlastně prakticky neexistují. A když už, tak jsou dost utlačovanou menšinou, které kola nedají přednost a-n-i-n-á-h-o-d-o-u!!! Pěšky na chodníku je zkrátka ohrožený druh.
Každé ráno a odpoledne se ulice mění na ráj cyklistů. A jsou dost divocí. Jezdí rychle, někteří až moc rychle, a neváhají dost brutálním způsobem předjíždět pomalejší jedince. Zatím se řadím do těch pomalejších, protože si přece jen tolik nevěřím. Nejde mi do hlavy, že jsem zatím neviděla žádnou nehodu. Zvlášť zatáčení doleva je dost oříšek. To se nesmí jen tak krosnout přes křižovatku. To se musí přejet nejdřív ulice v pravém pruhu, pak se zařadit k červenému semaforu na kolmé ulici, počkat na zelenou a pak teprv přejet křižovatku a pokračovat ve svém směru... mazec, co? A je to občas docela hukot, auta na ulici, cyklisté všude kolem, fakt to chce nezakolísat.

2) Dánsko je stejná byrokracie jako Francie!!! Ne, to přeháním, ale překvapilo mě, jak těžké je tady získat povolení k pobytu, zapsat se na úřadě, atd... což je fakt nutné, aby vůbec člověka uznali jako přítomného v Dánsku a měl nárok na pojištění. Takže se musí zajít na přistěhovalecký úřad s pěti dokumenty, získat potvrzení o pobytu, pak s tím jít na městský úřad a tam zažádat o udělení CPR-čísla, neboli pojištění a zároveň vstupenky na všechno, na co má občan nárok. Včetně lékařské péče, bankovního účtu a dokonce telefonního čísla!!!

A teď přichází kuriózní část- Dánové prý pracují 35 hodin týdně, jako Francouzi. Ale otevírací doba všech úřadů je jiná a dost zvláštní- například v pondělí a středu od desíti do tří, v úterý od dvanácti do čtyř, ve čtvrtek od devíti do dvanácti a v pátek od zavřeno... Tak kam se podělo těch 35 hodin? Co se děje ve zbytku toho času?

Když jsme dnes přišli na úřad pro potvrzení o pobytu, taková tělnatá charismatická paní za přepážkou "info" se podívala na naši skupinku deseti evidentně zahraničních studentů a zahlásila: "Kdokoli si jde pro potvrzení, přijďte až zítra. Teď nám spadly systémy, všichni úředníci jsou vytočení, nic tu nefunguje. Čekací doba je dvě hodiny. Když přijdete zítra, systémy budou fungovat a úředníci budou milí. Dokonce vám zatancujou. I já vám zatancuju, na tomhle stole, jen když přijdete zítra!"

... Tak dobře. Uvidíme zítra.

3) a k bankám- nejen, že je Dánsko nejdražší zemí Evropy (nebo světa??? Věřila bych tomu!), oni vás dokonce oberou i v bance! A teď nemluvím o ozbrojeném přepadení přepážky, ale o otevření účtu!
Protože za otevření účtu se musí platit poplatek 300 DKK (cca 1200 CZK), další poplatky jsou za vklad peněz, výběr na přepážce, výběr z bankomatu cizí banky, platbu účtů na přepážce, atd... a přitom mít dánský účet se ukazuje být nezbytnost, protože ačkoli jsem vždycky věřila, že při platbě kartou v supermarketu poplatek neplatí zákazník, ale supermarket bance (logické), tak tady ne!!! A při každém nákupu mi strhnou z mojí české Visa karty poplatek 5 DKK za platbu kartou... fajn, je to jen dvacet korun, ale jde o princip!!! Vrrr...