A zase zpátky z Prahy...

... Dnes jen poznamenám, že další příspěvky na blog pravděpodobně už nebudou. Přestěhovala jsem se zpátky do Prahy a život v Kodani, alespoň proteď, uzavírám. Děkuji za čtení a zdravím!

Sněhové nadělení v Kodani a první záchvěv Vánoc

Na začátku tohoto týdne jsme se velice podivili předpovědi počasí - hlásili, že v sobotu má sněžit!

Cože? Sněžit? V Kodani, kde i v zimě spíš prší, a málokdy mrzne?

Ale je to tak. Včera odpoledne se zničehonic začaly snášet k zemi drobné vločky, ze začátku jich bylo tak málo a vzduch byl tak teplý, že okamžitě tály. Ale během odpoledne jich bylo víc a víc, až najednou večer přišla chumelenice.

A pak jsme se nestačili divit.

Kolo naložené jídlem a obalené sněhem, moc by to nejelo

Chumelenice totiž nepřestala až do teď, tzn. do nedělního poledne, a předpověď slibuje, že to ještě pár hodin vydrží. Už v noci, když jsem se vracela z vánočního večírku, jsem měla problém se dostat domů. Jet na kole nebylo možné (taky proto, že bylo doslova obležené velkou taškou plnou zbytků jídla), a tak jsem ho musela domů skrz obrovské závěje mokrého sněhu dotlačit. Byla to vlastně docela legrace. Ale patnáctiminutová cesta se protáhla na hodinovou, s tečkou na konci v podobě stromu, který nám spadl před domem!

Sallingvej v chumelenici

Zakuklenec čelící nepřízni počasí

Takhle se tam prostě vyvrátil

A k nám do bytu už přišly Vánoce v podobě malé dekorace LEGO, kterou jsem včera vyhrála na vánočním večírku.

Jak se paří v Grontmij, jak se z Grontmij stalo Sweco a jak se vaří ta nejlepší kulajda

Tak ta firma, kde pracuji, oslavila letos v září 100 let od založení. Zlý jazyk by mohl říct, že je oslavila tím, že se nechala převzít jinou firmou. Což je pravda, protože dneškem se z Grontmij Denmark stalo oficiálně Sweco Denmark A/S.

Co to pro nás znamená? Stali jsme se největší evropskou inženýrskou konzultantskou firmou s ročním obratem 1,7 miliardy EUR, 14 500 zaměstnanci a projekty v 70 zemích světa.

Vítejte ve Sweco! Naše kancelář má okna hned pod nápisem.

Co to znamená pro nás jako zaměstnance? Vlastně zatím nic moc se nezměnilo a prý ani změnit nemá, protože Sweco si zakládá na tom, že svým regionálním dceřinkám nechává celkem volné otěže. Ale nějaké změny se ve střednědobém horizontu očekávat dají. Zatím jsme změnili jméno, nápis na budově, vyvěsili švédskou vlajku (Sweco je původem švédská firma) a přes víkend prý do kanceláře nastoupí likvidační tým, který má odstranit všechny nápisy Grontmij, které najdou.

Dneska přišel náš nový CEO Tomas Carlsson do kantýny a představil se nám, přivítal nás jako nové zaměstnance Sweco a vůbec, byl moc vtipný. Má strašně vtipnou angličtinu, říká našemu CEO Johnovi "Jón" a při řeči doširoka otevírá oči i paže.

Pro zajímavost přikládám link na video ze dnešního rána, kde náš CEO John mluví v dánské televizi (anglicky) o koupi:

http://www.business.dk/industri/grontmij-opkoebt-af-sweco

A ještě link na video, kde se Sweco oficiálně představuje:

https://player.vimeo.com/video/140802921

Tak teď pár slov k oslavě 100 let, která se minulý pátek konala najednou ve všech zemích, kde Grontmij působí. To byl zajímavý element - zaměstnanci byli vyzvaní fotit hodně fotek v průběhu večera a nahrávat je na společný server, a ty se pak zobrazovaly ve všech zemích na velkém plátně.

CEO alias královna Alžběta II. na scéně

Náš večírek byl koncipován jako festival, s pořádnou stagí, kde se vystřídaly hodně velké hvězdy dánské pop scény. Nic moc pro mě, ale když jsem se trochu oprostila od předsudků, docela jsem si to užila. Taky proto, že mužští kolegové se po několika drincích úžasně roztančili a brali do kola kohokoli - tančila jsem se spoustou lidí, z nichž ani jednoho neznám jménem.

A jak je to už v Dánsku zvykem, nehledě na to, jak hříšné ty tanečky byly, druhý den (nebo tedy v pondělí) se pak k člověku nikdo nemá. Buď v opilosti zapomněli, co jsme spolu těch pět minut zažili, nebo se stydí, nebo se ke mě přihlásí zase až na příští párty.

Náš CEO se z důvodů mě neznámých převlékl za britskou královnu, a já jsem jako vegetarián dostala takovýhle obrovský talíř plný dobrot:

Mňamka, která mě posílila na tanec

Můj stůl je ten úplně vpravo v rohu.

Tak, teď mi zbývá ještě ukázat, jak to vlastně vypadá v naší nové kanceláři. Je to prý nový koncept, ve kterém se budou zařizovat všechny budoucí kanceláře, a tak se k nám chodí každý den koukat spousta lidí z ostatních oddělení a ptát, jak se nám tam sedí. Zvlášť barvy nábytku sklízí velkou pozornost.

Ale občas se něco i rozbije, jako třeba tady noha stolu, a tak jsem pár minut musela pracovat na zemi, dokud údržbář nohu neopravil.

Ouha. Nožička se pochroumala.

Tohle se určitě bude líbit taťkovi.

Tak jsem se na ty hříbky hnala, až se mi fotka rozmazala.

No a o víkendu jsme se s Bohoušem byli projít v lese, kde jsme vůbec nic nehledali, ale našli. Jednak spoustu ostružin (to je neuvěřitelné! Dánové prostě nic nesbírají! Chodí se do lesa projít, běhat, venčit psy, ale o ostružiny ani jiné plody ani nezavadí! To si je radši koupí zmražené v obchodě... to nikdy nepochopím)., a jednak i takovéhle tři hříbky, ze kterých byla potom výborná kulajda!

Taky mňamka.

Reportáž z Bornholmu

Tak dlouho jsme s B. mluvili o Bornholmu, malém dánském ostrovu u jižního pobřeží Švédska, a o tom, že bychom to tam rádi někdy navštívili, a nemohli se rozhodnout, kdy, a kam, a s kým, a na jak dlouho, až jsme jednoho dne řekli "tak teď", a během pěti minut si koupili si lístky a rezervovali ubytování na víkend 17.-20. července. Vzali jsme si pátek i pondělí z práce volno (a já bláhová se obávala, že mi to někdo nepovolí. Kdo? Vždyť tam nikdo není, všichni jsou na prázdninách! Nakonec mi za ty dva dny nepřišel ani jeden jediný pracovní e-mail, až jsem podezřívala mobil, že špatně synchronizuje pracovní e-mailovou schránku.) a už ve čtvrtek večer vyrazili.

Na Bornholm se člověk dostane z Kodaně buď vlakem, nebo autobusem (ten jsme zvolili my, protože je levnější, rychlejší a neměli jsme s sebou kola). Oběma prostředky se musí do švédského Ystadu a pak hodinovým trajektem do Rønne, hlavního města Bornholmu.

První noc jsme strávili v hostelu v Rønne, malebném malém městečku, které mi dost připomnělo Reykjavík. Pak jsme se v pátek přesunuli autobusem (autobusová síť je na Bornholmu dost dobře propracovaná, kvalitní a dostupná) do Allinge na severním pobřeží, kde jsme ty zbývající tři dny měli základnu a vyráželi na jednodenní pěší výlety. Proč zrovna Allinge? Protože zrovna tam jsme našli po internetu ubytování, takovou malou dřevěnou chatičku pro čtyři osoby na kraji města, a ukázalo se to být jako strategicky výborná volba. Z Allinge je totiž blízko do Gudhjemu, do Sandvigu, do Svaneke, což jsou všechno krásná malá města nabízející startovní bod na dlouhé procházky po pobřeží.

A že to byly procházky! Bornholm nabízí po krajinné stránce všechno, co Dánsku jinak schází - písčité pláže, skalnaté pobřeží, útesy, husté lesy, dokonce kopce (ten nejvyšší má - považte - celých 82 m.n.m. a je na něm dokonce i rozhledna!). Příroda je opravdu krásná.

Přidávám pár fotek na dokumentaci.

Tenhle koláč, 10 DKK za kousek, nás zachránil, protože jsme si nevypočítali trasu a k nejbližší civilizaci, kde by se dalo najít něco k snědku, to bylo pár hodin chůze. A tak jsme ho tam hladoví na odpočívadle u silnice skoro celý sežrali :)

Všude se tam volně pasou ovce nebo krávy

Útesy

Na spoustě místech se prodávají domácí výpěstky a výrobky - ovoce, zelenina, med, marmelády, pletené ponožky - za které člověk prostě hodí peníze do kasičky a nikdo nic nekontroluje.

B.

Taková malebná kadibudka

Takhle vypadá pobřeží Bornholmu

Uvízla na mělčině

Na cestě ze Svaneke do Gudhjemu

Skoro jako chorvatské pobřeží

Dostala jsem za tričko hrst slámy

Pobřeží

Přístav v Gudhjemu

První chod z velkého rybího bufetu v Gudhjemu - nabízel asi 20 druhů ryb, různě upravených.
Teď nemusím ryby jíst tak půl roku, ale bylo to výborné.

Naše bornholmská výprava si pochutnává na rybích specialitách. V pozadí racek čeká, až opustíme stůl, a nato zaútočí a taky si nějakou trofej odnese. Rackové tam vůbec byli dost drzí, létali lidem na stoly a kradli jídlo přímo z talířů.

Maják na severním pobřeží

Severní pobřeží u Hammersholmu

Putovníci

Vang, kde kromě jedné předražené kavárny a granitového dolu vůbec nic nebylo.

Ach, kde jsou ty dny...

... Kdy bylo tak krásně, že jsme cvičili jógu venku v přístavu v Kastrupu hned vedle starého škuneru, který parta dobrovolníků opravuje:

... Kdy jsme v centru v pátek večer mohli sedět ve venkovním baru na umělé pláži, poslouchat jazzový koncert a dávat si moules frites...

... A dva koktejly najednou...

Teď je ošklivo, ale Grontmij mi alespoň nadělil vlastní hrnek (na tu spoustu kávy, kterou asi počítají s tím, že budu muset vypít na podzim, kdy budeme prý v práci trávit běžně 60 hodin týdně).

... A B. si na mě vzpomněl, a nebo jsem mu posledních pár dní vtloukala do hlavy, že máme dneska výročí?

Kratke video z Grontmij

Dneska se podelim o video, ktere bylo vytvoreno pro zabavu zamestnancum Grontmij v souvislosti s velkou oslavou stych narozenin Grontmij, ktera probehne v zari.
Je docela vtipne, ze u prilezitosti steho vyroci firmu kupuje jina firma...

Ale kazdopadne chysta vedeni velkou party pro vsechny zamestnance, a snazi se nas naladit na party naladu pomoci techto videi - bude jich vic a vypravi o "ceste" dvou zamestnancu, kteri cestuji vsemi kancelaremi a kontroluji, jestli se ostatni zamestnanci pripravuji a tesi na party.

Davam to sem, abyste se mohli podivat, jak to u nas vypada :)

Nejdriv uvidite chodbu a stroj na kavu, u toho si kavu davam i ja. Pak jdou do recepce, nasledne do ucebny, kde potkaji naseho CFO (to je taky jeden z tech, se kterymi si tykam a snidame spolu kazdy patek). Je to ten vysoky, co je videt pri tanci hned za dvermi.
Dale, ten co si dela koktejly, je nas CEO - nemluvi dansky, ale anglicky, podle toho se da dobre poznat.
A pak prijde zlaty hreb! Stan byl postaven u nas v oddeleni a lide v kloboucich a brylich jsou moji kolegove! Ta, co mluvi jako druha, je moje sefova Margit.
No a nakonec jdou do kantyny a delaji si legraci z toho, ze ti, co tam piji uz v pul dvanacte, jsou napul Svedove. Nejsem si uplne jista, kdo se tam houpe, ale myslim si, ze je to nas HR sef a sef komunikace.
A pak ze se pry vydaji i do ostatnich kancelari po zbytku Danska.

Prijemnou zabavu!


https://vimeo.com/132271032

Jak bylo v Chorvatsku

Minulý týden jsem měla dovolenou - bohužel až příliš krátkou.

Proběhla v Chorvatsku na ostrově Hvar - a bohužel nebylo to nejlepší počasí... naopak alespoň nabídlo následující pohledy: