Monday, April 13, 2015

Výlet do Odsherred

Tento víkend jsme se vydali s partou kamarádů do severozápadní části Zélandu na víkendový pobyt na pronajaté chatě. Tedy chatě - spíš v luxusním domě, který si Dánové pronajímají většinou na celotýdenní prázdniny. Měli jsme ale štěstí, že takhle brzy po Velikonocích byli všichni asi dost vycestovaní, a tak byl dům volný.
Výlet to byl skvělý!
Po počátečních strastech s cestováním z Kodaně do nejbližšího města jsme se jako první skupina čítající osm lidí konečně v pátek večer dotrmáceli do domu a zabydleli se. V sobotu dojelo dalších pět, čímž jsme byli kompletní a užili si krásný slunečný den - pěší výlety do přilehlého lesa, na pláž (i s koupáním a jízdou na kajaku), běhání, odpočinek na slunci, karty a navečer pak grilování.
V sobotu přes noc se bohužel počasí zkazilo a v neděli už nám nepřálo. Slunce se už neukázalo, ale aspoň jsme byli motivovanější uklízet. Odpoledne jsme předali chatu zpátky majitelům a večer už byli zpátky doma.
S odhodláním zase se někam brzy vydat!
Pro představu, kde že jsme to vlastně byli
Pláž v Odsherred

Pláž - tady tráví Dánové letní prázdniny

Pasou se

Naše luxusní "chata"

Plně vybavená kuchyně

Obývák

Obývák

V neděli byly ortodoxní Velikonoce, a tak jsme barvili, rozbíjeli a jedli vajíčka

Relax na slunci (a suší se mi tam zpocené oblečení po běhání)



Grilování

Nedělní ráno - moře se přes noc probudilo

A bylo větrno

Velikonoce - Aarhus, setkání, loď

Jaké byly naše velikonoční prázdniny?
Nabité!

Pár dní předtím jsme se rozhodli strávit tři dny v Aarhusu na severu Jutského poloostrova u jednoho kamaráda, co tam od ledna bydlí. Byli jsme tři - já, B. a naše kamarádka Skylar. Jeli jsme hned po práci ve středu 1. dubna a využili tím volného čtvrtka a pátka.
Výlet se výborně vydařil. Bylo teplo, slunečno, a teprve když slunce zapadlo, přituhlo. Ale to nám nevadilo, protože jsme většinou po celém dni chození a objevování stejně po večeři vzali autobus domů a do večerního města vlastně nikdy pořádně nevyrazili.
Rádi jsme poznali nový kus Dánska.
Do Kodaně jsme se vrátili v sobotu večer a na neděli bylo naplánováno slavnostní vítání jednoho našeho dobrého kamaráda, co se po třech měsících vrátil ze Surinamu. Schovali jsme se u něj v pokoji a pak na něj vybafli, stejně jako to v září udělali kamarádi mně. Pak jsme jedli kari a můj čokoládový cheesecake, za který se musím poplácat po zádech.

A ve Velikonoční pondělí nebyla žádná vajíčka, pomlázka, jen voda - lépe řečeno moře. Vyrazili jsme s B. do maríny v Sundby, pomoci našemu známému Jørgenovi s lodí. On vždycky chce pomoct třeba jen na hodinu, ale protáhne se to na celé odpoledne, protože tam člověk hodinu jede, pak se dlouho sedí a pije pivo a mluví, pak se pracuje, pak se odpočívá, pije další pivo, pracuje trochu víc a pak zas hodinu domů. Ale že je to jednou za čas, tak nám to nevadí.
Tentokrát jsme dostali slušivé kombinézky a za úkol odrhnout a omýt starý nátěr z trupu lodi. Barvu za nehty jsem měla ještě týden poté, a vločky barvy taky ve vlasech, na brýlích a za tričkem. Ale byla to zábava.
Uvítání s kari a cheesecakem (jen dokumentuji, jak vypadáme, kdo je kdo není důležité)

Marína v Sundby o teplé, slunečné a bezvětrné Velikonoční pondělí

Sundby

Pracant B.

Pracant H.

Loď s odřeným lakem

Sunday, April 12, 2015

Aarhus

Konečně přichází obrazová dokumentace našeho výletu do Aarhusu, který jsme podnikli o Velikonocích. Byli jsme tam jen na dva a půl dne na návštěvě u kamaráda, který se tam z Kodaně přestěhoval v lednu, a musím nás pochválit - stihli jsme prochodit město (ono není tak velké), strávit dobrých 6 hodin v muzeu moderního umění i výlet do zhruba 30 kilometrů vzdálené ruiny hradu.

Jaro se ukazuje, květiny kvetou

Pobřeží v Egå, cca 10 km od centra Aarhusu, kde bydlí náš kamarád

Jen ho popostrčit

Výhled

V AROSu (muzeu moderního umění) se člověk cítí jako na jiné planetě
V mlze v jedné části výstavy AROSu

Úplnou náhodou jsme se stali svědky pop-up koncertu na nádraží

Tenhle domeček v parku u zámku Marsellisborg jsem si vybrala

Při cestě na ruinu hradu, cesta připomíná Mt. Saint Michel

Snídaně v ruinách

Ruiny, hemžilo se to tam kavkami

Nevím, jestli se opice vyvinula z člověka nebo...
V mlze v jedné části výstavy AROSu