Něco z vánočního večírku

Dostaly se ke mě fotografie z vánočního večírku našeho oddělení z 6. prosince, takže jich pár přihodím, abyste viděli, jak vypadá Noční Můra o Vánocích v podání vědců a doktorandů z oddělení Plant and Environmental Science.

Hrůzostrašná Sněhurka a její hrůzostrašná macecha

Můj co-supervisor Clément

Má v očích červené čočky a je to fakt děsivé

Tři čerti a jeden sob Rudolf

Velice působivá sekretářka našeho oddělení, která je jinak úplně blonďatá, hezká a moc příjemná

Tato slečna mi připadala nejošklivější, dala si záležet

Tohle byla moje netopýří kreace, bohužel mě fotograf nezachytil zrovna s nejlíbeznějším úsměvem

Tihle klauni by mohli být zdrojem mnoha nočních můr

Netopýří kreace zblízka a díkybohu taky s úsměvem; ty náušnice, to je vánoční element kostýmu

Mnohonásobný čert

A takhle nám za tu dobu nasněžilo...

Něco o Dánech a něco více o Vánocích

Tak jsme vyprovodili i (před)poslední návštěvu měsíce prosince 2013... kamarádka Anita u nás byla od nedělního večera do úterního rána, a v pondělí ráno obhájila i ona (další v řadě!) diplomku a stala se MSc... proto jsme to v pondělí večer museli oslavit společnou večeří s dalšími kamarády, od kterých jsem se dozvěděla jednu docela zarážející věc o Dánech.
Doteď jsem to netušila... ale samozřejmě, není to oficiální statistika, jen pohled na svět očima cizince žijícího v Dánsku: že totiž, ačkoli děti začínají Dánové mít dost brzy (kolem 20, 25), do svatby se nehrnou. Většina párů žije "na hromádce", a děti mají s různými tatínky a maminkami, a hned několik. Neberou to jako nic zvláštního, mít několik sourozenců, kteří mají rozdílné rodiče.
A navíc - když už se vezmou, tak se prý v nějakých 90% rozvedou! A to mi připadalo naše české číslo (50%? 60%) už tak dost vysoké!...
A to přitom v zemi, kde má církev tak silnou roli! Každý Dán je od narození automaticky členem církve Folkekirken. Asi je Folkekirken dostatečně benevolentní, i když třeba pohřby nečlenům církve povoleny nejsou.

Jinak dnes ráno cestou do kanceláře jsem si všimla neobyčejných pokrývek hlavy několika kolem-na-kole-jedoucích. Jedna slečna měla šátek uvázaný na hlavě s velkou mašlí jako pradlena. Jiná měla jakýsi čtverhranný klobouk s leopardím potiskem, a jiná dokonce turban. Že by to byly tresty v rámci "nisse hry", o které jsem psala v jednom z minulých příspěvků, a jejich "nisse" jim dala za úkol tohle nosit?...

To v "nisse hře" v našem oddělení se během posledního týdne dostalo do "módy" vyvěšování letáků. Spousta "nisse" vyvěsila letáky, na kterém zavazují své oběti různým činům, které by oběti asi dobrovolně nepodnikly. Už jsem se zmiňovala o nabídce vánočního fota se Santa Clausem, aka vedoucím oddělení. Jeden Francouz musel předvést své kulinářské umění, přijít v kuchařské čepici a přinést jejich francouzskou vánoční specialitu Buche de Noel. Jiný "slíbil" napéct hory cukroví, další nabídne ve své kanceláři panáka a dobré rady do života. Jeden organizuje kurzy lezení na skály bez použití rukou s názornými ukázkami. Další musí dnes u kávovaru zpívat německé koledy. A jeden chudák z Číny musí dnes o obědové přestávce všem ukázat, jak vyrobit z papíru vánoční hvězdu, a u toho musí broukat "hm, hm", jako jedna legenda dětské dánské televize, Jørgen Clevin. Více zde: https://www.youtube.com/watch?v=ZnlVPv5TwGQ

No a taky cestou do kanceláře jsem musela uznat, že skutečně přišly Vánoce. Po všech domech lozí Santové, někdy i se saněmi a soby, a harmonikář před supermarketem, který obvykle hraje ty své harmonikářské písničky, pěl Rolničky. A tak je čas se vydat do Prahy na vánoční prázdniny.

Veselé Vánoce s DONGem!

 Dnes ráno (dobře, ne úplně ráno... dopoledne... bylo 11 hodin, ale my jsme ještě byli v posteli, což se tak stane, když se člověk vrátí z party ve 4:30 v noci) zazvonil zvonek, a pošťák nám doručil velký balík. Adresovaný mně.
Ukázalo se, že je od DONGu - mého bývalého zaměstnavatele!!!
Pamatuji se, že v srpnu, krátce před tím, než jsem tam přestala pracovat, vedení oznámilo, že letos si zaměstnanci nebudou vánoční dárek vybírat z určité nabídky, jako tomu bylo dosud, ale místo toho všichni dostanou jedno a to samé - samozřejmě, tehdy mě to nezajímalo... nikdy bych si nepomyslela, že DONG bude tak laskavý a pošle vánoční dárek i mně!!!

Takže co tam bylo - vlastně pozornost z každé země, kde má DONG nějaké business aktivity:

• Čaj z Velké Británie
• Kráječ sýrů z Norska
• Marcipánové čokolády z Německa
• Karamely z Polska
• Knäckebröt ze Švédska
• Pravá limonáda z Francie
• Kari pasta z Malajsie
• Lékořice z Holandska

No, bylo to dobré překvapení... tak Veselé Vánoce s DONGem!

Diplomka je oficiální! Vánoční večírek a ostatní dánské vánoční zvyky PLENu

Tak a je to zpečetěno!

Ve středu 4.12., den po návratu z Francie (viz můj předchozí post), jsme s mým hlavním vedoucím a vedoucím našeho studijního programu zpečetili moje prozatímní dvouměsíční snažení na diplomce... a udělali ho oficiálním.
Podepsali jsme smlouvu o psaní diplomky, neboli o spolupráci s oddělením PLEN (Plant and Environmental Sciences). Takže odteď už čas odtikává z vyhrazených šesti měsíců... a termín odevzdání je 4.6.2014.

Kromě toho začalo oddělení žít nadcházejícími Vánocemi. Co to znamená:

1. Hraje se tzv. "nisse hra". Nisse znamená skřítek, konkrétně Santův pomocníček, a člověk se do té hry může, a nemusí zapojit (já se nezapojila, z jistých důvodů...). Hraje se to tak, že si člověk vylosuje jméno jednoho dalšího, kterému pak v prosince dělá "nisse", a připravuje mu jedno nebo více překvapení. Může být hodný nebo poťouchlý. Hodní "nisse"  přináší čokoládky, zdobí kancelář, a tak dále. Ne tak hodní "nisse" vyvěšují různé zesměšňující plakáty a inzeráty, schovávají věci a rozhazují kancelář. Jeden "nisse" poslal všem ostatním e-mail, aby toho jeho svěřence vždy, když ho potkají, objali. Jelikož dotyčný to netuší (protože e-mail samozřejmě nedostal), musel se asi zprvu dost polekat, když se na něj na každém kroku řítila otevřená náruč. Hezky rychle se ale každý dovtípí, že to, co se mu děje, má na svědomí "nisse". V důsledku pak cokoli neobvyklého se v prosinci stane, je to svedeno automaticky na "nisse".
A nikdo neví, kdo je jeho "nisse". To se všechno odhalí až najednou na závěrečném večírku, který je bohužel 19. prosince, a tak se ho nemůžu zúčastnit.
Bývalo by mě zajímalo, kdo vyvěsil po chodbách inzeráty na "fotky se Santou a sobem Rudolfem", kde obličeje Santy i Rudolfa patřily šéfovi našeho oddělení... a kdo zásoboval kancelář jednoho profesora kravatami s vánoční tématikou a cedulkou, že každý den musí povinně jednu vzít na sebe.

2. Vánoční večírky - těch je samozřejmě každý rok několik... se všemi skupinami, do kterých člověk patří. Ten náš, oddělení PLEN, byl v pátek 6.12. Byla to docela masová akce, asi pro 300 lidí. A nemohu se ubránit srovnání s loňským večírkem DONGu, který v tomto srovnání dost ztrácí. Hlavně proto, že zaměstnanci PLENu buď umí lépe pít alkohol, nebo načasování večeře na šestou hodinu (tzn mezi první a druhou rundu pití) byl lepší nápad než načasování oběda na třetí hodinu, a pak už žádné jídlo, jen alkohol... každopádně tam bylo méně opilých lidí, a tedy i méně faux pas a nepříjemných situací. Asi se taky nikdo za sebe nemusel stydět...

3. Všude je spousta jídla!!! Například dnes ráno měla jedna sekce oddělení vánoční snídani, a nechali si objednat jídlo pro asi třikrát více lidí, než tam ve skutečnosti je. Takže kdo dostal zbytky (a že jich bylo!!!)?... No my všichni ostatní... :) celý den jsme chodili do kuchyně uzobávat. Doufám, že do mého odletu do Prahy (příští středa) ještě pár takových snídaní bude.

Výlet na jih za sluncem a Erasmáky

Aigues Mortes

A ještě jednou celá skupinka, včetně jednoho, co k nám nepatří

Na konci listopadu jsem si zaletěla na týden na jih, načerpat trochu slunce a tím rozředit tu dánskou šeď a déšť... a tak jsem se zúčastnila srazu, který se konal v Montpellier, na jihu Francie. Srazu se účastnilo 12 lidí, kteří se v určité době před dvěma lety ocitli na studiích nebo na Erasmu v Kodani.
Během toho týdne jsme se ocitli nejdřív v Barceloně, a pak cestou do Francie v malém městečku Cadaqués, pak v Perpignanu, a ještě na výlet do Aigues Mortes a Avignonu.

Celá skupinka

Piknik v Aigues Mortes

Aigues Mortes v dramatickém světle zapadajícího slunce

Blbosti v Montpellier

Našinec v Aigues Mortes

Hory soli

Typický Erasmácký večer se sympatickým Francouzem Rémym

Různí lidé se sjížděli z různých evropských měst a na různě dlouhou dobu. Pro mě a jednu kamarádku, se kterou jsme celý ten týden byly spolu, začal v úterý 26.11. ráno letem do Barcelony - téměř jsme ho nestihly kvůli kupování snídaně na letišti a vzdálenosti gatu, která se ukázala být delší, než jsme čekaly...

V Barceloně jsme strávily dva dny, přidali se k nám další, a ve čtvrtek jsme se pak vydali společně autem do Montpellier.

Cestou jsme zastavili v Perpignanu, navštívit moji sestřenici, a večer už dorazili do toho Montpellieru.

Tam pak dorazili postupně i všichni ostatní. Naše hostitelka vyhodila svoje spolubydlící, a tak vzniklo na podlahách a matracích dost místa pro všech dvanáct.

Jak už jsem se zmínila, taky jsme byli na výletě v Avignonu a v Aigues Mortes, odkud mám hodně fotek, protože je to úžasné místo! Vlastně jsem tam byla už před pár lety, během Erasmu v Metz...
Viz zde:
http://hellinmetz.blogspot.dk/2010/02/tyden-rodinnych-navstev-mezinarodni.html

V pondělí jsme se vrátili do Barcelony a v úterý v poledně letěli zase zpátky do Kodaně.