Absolvovali jsme jen jednu atrakci, ale stála za to! Jmenuje se to Vertigo a jde o obrovskou a dlouhou páku, s malým letadýlkem na konci. Člověk má předstírat, že je pilot a páka ho točí kolem dokola a protáčí kolem dokola, chvílema hlavou nahoru a chvílema dolů, a ještě se točí kolem své vlastní osy. Byl to adrenalin, ale bohužel dost krátký a za dost peněz...
Na fotce jsou: zprava Mariane, Německo; Vaggelis, Řecko; Iva a Bogomil, Bulharsko.
Je pravda, že ne všichni moji přátelé z toho byli stejně nadšení jako já, ale já teda jo! Byl dobrý nápad jít tam v šest večer, protože jsme park viděli jednak za světla, jednak za noci- a to je teprv působivé, když se všechno rozsvítí! Samozřejmě, environmentální ekonom jako já by se měl spíše rozčilovat nad neekologičností instalace tisíců žárovek na všech atrakcích a podél všech chodníčků, nad umělýma osvícenýma fontánkami a atrakcemi, které jezdí málem naprázdno, když není dost zájemců na naplnění kapacity- a taky že se rozčiluje- ale přece jen, má to atmošku!
V pátek nám Tivoli zavřelo, takže kdyby vás nalákalo moje vyprávění nebo snad fotky, tak přileťte na konci listopadu nebo na začátku prosince, kdy se otevře na vánoční sezónu. Což bude určitě taky uchva, a já rozhodně návštěvu plánuji!
Pátek potom byl extra těžký den, kdy jsme s kamarádkou Mariane seděly po škole asi pět hodin v knihovně nad Ass číslo 2, ale téměř všechno jsme vymyslely!!! A pak, zatímco ostatní moji spolužáci se šli veselit do pátečního baru, já nasedla na letadlo a zaletěla na víkend do Prahy.
Byla to tak rychlá návštěva, že jsem si ani nestačila uvědomit, že jsem zpátky doma, a už jsem zase byla tady! :-)
V sobotu jsme s Alešem absolvovali Karlštejnské vinobraní, což bylo hezké, ale bohužel ten samý nápad měly stovky ostatních lidí (taky bylo krásné počasí!), takže se v úzkých točitých uličkách Karlštejna nedalo málem projít a do hradu jsme se ani nedostali. Naštěstí burčáku bylo dost na utěšení.
V neděli, po tradičních suchdolském aerobiku, ještě muzikál Kat Mydlář, abych si zažila trochu té české historie před pondělním ranním návratem do Kodaně.
Z letiště v pondělí rovnou do školy, Natural Resource Economics a pak zase Ass no.2, potom kurz dánštiny, a pak velká akce!!!
Naše kodaňská oslavenkyně, "Svobodná čtvrť Chrisitania", otevřela svou náruč pro stovky, možná tisíce příznivců při příležtosti čtyřicátého výročí její existence. Nebo snad její svobody? Těžko říct... možná ani christianští pořádně neví, co se vlastně slaví, a po pravdě, moc nechápu, jak může mít celá čtvrť narozeniny v jeden den.
Ovšem, slavit se dá i bez zjevného důvodu :-) a taky že se slaví. Doteď. A ještě budew, dva týdny. A že je to Christiania, na oslavě nechybí alternativci a hippies, spousta studentů i pracujících (i nepracujících), děti v kočárku, psi, lampiony, obří nafukovací medúzy z papíru, typické vlajky se třemi žlutými tečkami, nápisy No Photo, dredy a batikovaná trička, hudba nejrůznějších žánrů, alternativní veganské i masožravé jídlo, alkohol a nějaká ta ganža... každému po chuti.
Na mě padla dost velká únava a odešla jsem v jedenáct, ale někteří moji kamarádi zůstali až do dvou hodin do rána... a přesto se v devět hodin ráno objevili na přednášce! Jak je vidět, školu tady berou všichni vážně.
Mimochodem, jak jsem se posmívala francouzským slečnám, že čím stylověji a elegantněji jsou oblečené a obuté, nalíčené a načesané, tím infantilnější mají školní pomůcky- pro Dánky to zřejmě platí také. Aspoň pro některé. Ovšem, úpravu sešitů mají prvotřídní! :-)
