Rozjezd nového Bloku

Musím uznat, že v porovnání s minulým Blokem, který skončil před dvěma týdny (a po němž jsem letěla do Prahy), tenhle bude zase o něčem úplně jiném... a to o práci. Nevím, jestli jsem se v tomhle Bloku dostatečně zmínila o zklamání, které mi minulý Blok připravil, ve smyslu- vubec mě to nebavilo a neměla jsem motivaci moc pracovat, zkouškou jsem prošla se skvělým výsledkem a tím to pro mě hasne, a nic mi to nepřineslo... Hm. To Blok 4 se nám rozjel slušným tempem hned od začátku! Mám ted nový předmět, Environmental Impact Assessment, na který jsem si brousila drápy už od začátku školního roku, protože se mi zdálo, že tohle je něco, co bych možná chtěla dělat i v budoucnu... A už jsme měli první dvě přednášky- v pondělí a ve středu- a už jsem pozadu se čtením, protože hned na tyhle dvě přednášky jsme měli přečíst polovinu jedné knihy (kterou jsem sehnala teprve včera), plus dva dvousetstránkové dokumenty o projektu v Zambii (konečně něco, co se opravdu děje!!! Ne jen teorie, ale studium teorie na praktických příkladech!) a na pondělí už musím přes víkend připravovat začátek velkého projektu, na kterém budeme pracovat v průběhu celého Bloku. ... Plus, samozřejmě, zatímco čtu tyhle dokumenty, tak na severu přibývají další, které zas budou muset být přečteny na další hodinu v dalším týdnu, a tak dále, zkrátka člověk musí pořád něco číst a připravovat... super! No a druhý předmět, to je Applied Natural Resources Economics, pokračující z minulého Bloku, ale díkybohu s jiným profesorem (zmínila jsem se někdy, jak moc nesnáším Franka už od začátku roku, kdy nás měl na jeden jiný předmět, a ten mi úplně zprotivil? Tak toho Franka už nemáme, místo toho máme opravdové experty, kteří to, o čem vykládají, opravdu dělají) a taky o jiném tématu- konečně to není o nepochopitelných matematických modelech ideálního rybolovu, ale o- pozor- bioenergii a biomase, speciálně o využití lesu pro tyto účely. Bomba! Zase něco, co mě extrémně zajímá! Ovsem, jelikož zatím v tomhle směru nemáme jako ekonomové moc znalostí, znamená to, jak jinak, že musíme hodně číst... a dohánět znalosti... například už umím naprosto přesně popsat jednotlivé části stromu v angličtině- zezdola: root, stem (trunk), okolo nej bark, uvnitř pulp nebo timber, po stranách branches, ty menší pak twigs a na nich needles nebo leaves, podle toho, jestli je to conifer nebo broadleaf... Plus, po každé hodine tohohle předmětu (úterý a čtvrtek) máme domácí úkol na příště- takže například přes tento víkend mám tři úkoly- na EIA a dva na NRE. Aby toho nebylo málo, v úterý odevzdáváme shrnutí a osnovu velkého závěrečného projektu (na 20 stran) do NRE, na což budu muset hledat články a tak... No a samozřejmě, moje oblíbená dánština, kde za čtrnáct dní máme závěrečnou zkoušku z Modulu 2 (celkem je jich 5), na což by se člověk taky měl připravit a číst, poslouchat, chodit na hodiny, psát úkoly... Zkrátka, nuda asi nebude :-) a abych si pořád jen nestěžovala, máme tady nádherné jarní počasí, kolem jezera ve Vanløse hnízdí labutě, a v úterý odpoledne jsem pri běhání potkala chlapíka, co vypadal úplně jako Mr. Bean!!! Řítil se na kole docela šílenou rychlostí a s docela šíleným výrazem- asi takhle:

To je pro dnešek ode mě vše :-)

Praha v dubnu

Od návratu z Norska jsem měla přesně šest dní na naučení se na zkoušku z Business Development and Innovation- mojí nešťastné volby předmětu na Blok 3. Proč nešťastné?

Protože jsem si slibovala něco jiného, než co BDI pak naplnilo. Takže doufám, že moje volba na Blok 4 (Environmental Impact Assessment) bude lepší.
Zkoušku z BDI jsem ale dala úspěšně, mám na kontě další desítku a jsem spokojená.

Zkouška byla v úterý odpoledne, a po ní jsem musela začít balit a nakupovat čokolády a paštiky a ostatní věci na přivezení do Prahy. Protože touto jednou zkouškou pro mě skončilo zkouškové období (měla jsem jen jednu- druhý předmět pokračuje do Bloku 4 a končí až v červnu) a nastal více než týden prázdnin!
Původní plán nebyl letět do Prahy, ale dala jsem na mamčino přemlouvání a ve středu ráno sedla do poloprázdného letadla ČSA a přiletěla.
A nastal kolotoč- měla jsem těch pár pracovních dní zorganizovaných fakt natěsno a precizně, jezdila ze srazu na sraz a z kontroly na kontrolu a z návštěvy na návštěvu... bylo to super!
Moc děkuju a jsem vděčná všem, které jsem stilha jednou nebo i víckrát vidět, protože to nakonec jsou ta setkání, co dělají pobyt kdekoli dobrým nebo špatným.

Fotek není tentokrát moc, ale aspoň malá dokumentace z rodinné večeře k příležitosti trojitých narozenin:

A ze Sokolské jarní veselice, kde jsem tentokrát místo šatny pomohla v baru a musím uznat, že to byla větší zábava. Módní kritikové odpustí, že mám na obou fotkách to samé tričko:


A po hektickém týdnu jsem se ve čtvrtek ráno dostala zpátky do svého pokojíku ve Vanlose, zkontrolovala kytky (sice dostal Anders za úkol je jednou zalít, ale podezřívám ho, že to buď neudělal vůbec, nebo až příliš moc, protože jsou nějaké odkvetlé a chcíplé) a dala se opět do práce- dánština (začal nám nový modul a já hned tři lekce zmeškala), hledání práce a projekt na Applied Natural Resources Economics...
A venku je krásně, teplo, slunečno a jarno. Perfektní jaro!

Norsko!!!

Ve čtvrtek 29.3. večer jsme se sešli na letišti v Kodani... byli jsme tři. Já, Bulhar Bogomil a Španěl Jaime. Odbavili jsme se a nastoupili do letadla směrem Bergen, Norsko.

A tím začal úžasný a výborný, neopakovatelný pětidenní výlet!!!

První večer jsme doletěli o půlnoci, takže se nevyplatilo se vydávat do města do hostelu. Neměli jsme ho ani na tu noc objednaný a zůstali pár hodin spát na letišti v křeslech, jak je vidět.

V pátek ráno jsme se pak dopravili z letiště do centra města (bylo deštivo a šedivo), ubytovali se v YMCA hostelu a vyrazili prozkoumávat město a okolí.





Dali jsme si první výšlap do kopců (okolo Bergenu je jich spousta, říká se, že sedm, ale po pravdě, celý Bergen je jeden velký kopec).


Než padla tma a začalo fakt hodně pršet, stihli jsme krásnou procházku a nákup jídla na celých pět dní- a upekli pekáč lasagní ve velké kuchyni v hostelu.



V sobotu ráno jsme si přivstali (což s Bulharem a Španělem znamená spát "jen" do osmi) a vydali se na celodenní výšlap do hor nad Bergenem.






Bylo to docela adrenalinové a okouzlujícně nádherné- během hodiny člověk vystoupá do 900 m.n.m., kde je trocha sněhu a jinak jen skály, balvany, mech, lišejníky a spousta říček a jezer... mimochodem, těmi potoky a říčkami jsme občas museli chodit a já byla fakt ráda za nepromokavé boty a vůbec, za mamčino profesionální horské vybavení!


Chodili jsme celý den a v šest hodin večer sestoupili křivolakými cestičkami zpět do údolí a došli do hostelu.

Na neděli jsme měli půjčené auto a plánovali vyrazit z Bergenu ven, do fjordů a tak dále, a nastala otázka- kdo bude řídit? Ten nejzkušenější z nás, Bulhar, neměl s sebou řidičák, Španěl před nedávnem naboural s autem rodičů a já... no, to jsem prostě já :-) Španěl vzal volant hned ráno a vyvezl nás z Bergenu takovým způsobem, že hned na první zastávce po půl hodině jsem mu ten volant sebrala a pak řídila těch zbylých 400 kilometrů sama :-)

A bylo to teda něco, na uzounkých klikatých silničkách vinoucích se po skalách kolem fjordů, a tunely dlouhými třeba deset kilometrů...


Ale že byla neděle, tak nebyl provoz a nepotkalo nás žádné nebezpečí a v jedenáct hodin večer jsme dorazili zpátky do hostelu.
Cestou jsme viděli 50 metrů vysoký vodopád,

a pak městečko Flam, kde se zničehonic zvedla mlha a my vyrazili na pěší výlet po okolních cestách a horách,

Jaime nás poučoval o lišejnících a dokonce jsme přilákali pozornost stáda koz, které nás chvilku následovalo...

V pondělí jsme byli dost unavení z předchozích dní, a tak jsme si trochu přispali a pak se vydali prozkoumat pořádně Bergen.


Bylo úplně šílené počasí- ještě šílenější než tady v Dánsku. Tady se co deset minut střídá déšť a slunce, ale tam se ještě přidala sněhová vánice!

Takže za ten den jsme pětkrát měnili sluneční brýle a zimní bundy... člověk musí ráno vyrazit s plnou výbavou a pak podle potřeby sundávat nebo navlékat extra vrstvy oblečení...


Bergen je jinak docela pěkné malé městečko- tak akorát na hranici mezi nudou a úžasnem, jestli víte, co myslím :-) není tam celkem nic zajímavého, kromě starobylé hanzovní čtvrti Bryggen a staré pevnosti- a hlavně ta příroda kolem!!!



V pondělí večer letěl Jaime zpátky do Kodaně a my s Bogomilem zůstali až do úterý večer.

A v úterý přes den jsme se vydali ještě na jeden pěší výšlap po jiné trase na sedmi kopcích nad Bergenem.


A protože předchozí dva dny sněžilo, byl to zas trochu jiný zážitek! Všude spousta hlubokého sněhu a v něm jen cestičky vyšlapané od turistů, kteří tudy šli před námi- a těch jsme se museli držet, protože ne vždy jsou trasy dobře vyznačené. Viděli jsme nádherná jezera a kolem obří přehrady se probrodili sněhem a zamrzlou řekou zpět do údolí.


Je neskutečné, že během hodiny se člověk dostane z liduprázdné, zasněžené přírody do centra města.
A pak už byl, bohužel, čas se vrátit do hostelu, dát si rychlou sprchu a mazat na letiště, abychom si stihli před odletem zalenošit v Relax zóně na masážních lehátkách... :-)

A to byl konec výletu do Bergenu, bohužel. Bylo to úžasné!


P.S.: Ostružinová Studentská pečeť, kterou mi mamka poslala z Prahy, byla převezena z Čech přes Německo do Dánska, letadlem do Norska, nesena celý den v batohu a konečně snězena na přehradě nad Bergenem!