Jak se paří v Grontmij, jak se z Grontmij stalo Sweco a jak se vaří ta nejlepší kulajda

Tak ta firma, kde pracuji, oslavila letos v září 100 let od založení. Zlý jazyk by mohl říct, že je oslavila tím, že se nechala převzít jinou firmou. Což je pravda, protože dneškem se z Grontmij Denmark stalo oficiálně Sweco Denmark A/S.

Co to pro nás znamená? Stali jsme se největší evropskou inženýrskou konzultantskou firmou s ročním obratem 1,7 miliardy EUR, 14 500 zaměstnanci a projekty v 70 zemích světa.

Vítejte ve Sweco! Naše kancelář má okna hned pod nápisem.

Co to znamená pro nás jako zaměstnance? Vlastně zatím nic moc se nezměnilo a prý ani změnit nemá, protože Sweco si zakládá na tom, že svým regionálním dceřinkám nechává celkem volné otěže. Ale nějaké změny se ve střednědobém horizontu očekávat dají. Zatím jsme změnili jméno, nápis na budově, vyvěsili švédskou vlajku (Sweco je původem švédská firma) a přes víkend prý do kanceláře nastoupí likvidační tým, který má odstranit všechny nápisy Grontmij, které najdou.

Dneska přišel náš nový CEO Tomas Carlsson do kantýny a představil se nám, přivítal nás jako nové zaměstnance Sweco a vůbec, byl moc vtipný. Má strašně vtipnou angličtinu, říká našemu CEO Johnovi "Jón" a při řeči doširoka otevírá oči i paže.

Pro zajímavost přikládám link na video ze dnešního rána, kde náš CEO John mluví v dánské televizi (anglicky) o koupi:

http://www.business.dk/industri/grontmij-opkoebt-af-sweco

A ještě link na video, kde se Sweco oficiálně představuje:

https://player.vimeo.com/video/140802921

Tak teď pár slov k oslavě 100 let, která se minulý pátek konala najednou ve všech zemích, kde Grontmij působí. To byl zajímavý element - zaměstnanci byli vyzvaní fotit hodně fotek v průběhu večera a nahrávat je na společný server, a ty se pak zobrazovaly ve všech zemích na velkém plátně.

CEO alias královna Alžběta II. na scéně

Náš večírek byl koncipován jako festival, s pořádnou stagí, kde se vystřídaly hodně velké hvězdy dánské pop scény. Nic moc pro mě, ale když jsem se trochu oprostila od předsudků, docela jsem si to užila. Taky proto, že mužští kolegové se po několika drincích úžasně roztančili a brali do kola kohokoli - tančila jsem se spoustou lidí, z nichž ani jednoho neznám jménem.

A jak je to už v Dánsku zvykem, nehledě na to, jak hříšné ty tanečky byly, druhý den (nebo tedy v pondělí) se pak k člověku nikdo nemá. Buď v opilosti zapomněli, co jsme spolu těch pět minut zažili, nebo se stydí, nebo se ke mě přihlásí zase až na příští párty.

Náš CEO se z důvodů mě neznámých převlékl za britskou královnu, a já jsem jako vegetarián dostala takovýhle obrovský talíř plný dobrot:

Mňamka, která mě posílila na tanec

Můj stůl je ten úplně vpravo v rohu.

Tak, teď mi zbývá ještě ukázat, jak to vlastně vypadá v naší nové kanceláři. Je to prý nový koncept, ve kterém se budou zařizovat všechny budoucí kanceláře, a tak se k nám chodí každý den koukat spousta lidí z ostatních oddělení a ptát, jak se nám tam sedí. Zvlášť barvy nábytku sklízí velkou pozornost.

Ale občas se něco i rozbije, jako třeba tady noha stolu, a tak jsem pár minut musela pracovat na zemi, dokud údržbář nohu neopravil.

Ouha. Nožička se pochroumala.

Tohle se určitě bude líbit taťkovi.

Tak jsem se na ty hříbky hnala, až se mi fotka rozmazala.

No a o víkendu jsme se s Bohoušem byli projít v lese, kde jsme vůbec nic nehledali, ale našli. Jednak spoustu ostružin (to je neuvěřitelné! Dánové prostě nic nesbírají! Chodí se do lesa projít, běhat, venčit psy, ale o ostružiny ani jiné plody ani nezavadí! To si je radši koupí zmražené v obchodě... to nikdy nepochopím)., a jednak i takovéhle tři hříbky, ze kterých byla potom výborná kulajda!

Taky mňamka.