Dnešní příspěvek bude o všem, co oficiálně začalo v minulých dnech.
1) DONG
To je firma, kde teď pracuji. Největší dodavatel energie v Dánsku, s pobočkami v Norsku, Německu, Polsku a Británii. A právě v Británii teď DONG plánuje postavit novou větrnou elektrárnu. Bude to elektrárna nového typu, s extra vysokými sloupy a extra velkými větrníky. 177 metrů vysoké!!!
Samozřejmě, stavba takového obrprojektu vyžaduje všemožná povolení od Britských úřadů, co se týče životního prostředí, vlivu na mořské živočichy, na rybáře, na letadla, národní obranu, a taky na vizuální potěšení z pohledu na moře... no, jestli se zlepší nebo zhorší asi opravdu závisí na lidském vkusu :-)
A DONG potřeboval někoho, kdo by byl schopen udržovat databázi všech smluv o žádání o povolení, udělení povolení ke stavbě, k položení kabelu přes něčí pozemky, všechny možné podmínky a restrikce. Taky někoho, kdo by byl k ruce menažerům, kteří tyhle smlouvy píšou. Někoho, kdo by všechno zakládal do archivu, hledal v něm, aktualizoval databázi a tak... no a to budu já :-) Jen na poloviční úvazek, aby se přitom dala stíhat dánština a e-learning (o něm více později), ale za první tři dny musím říct, že se mi pracoviště opouštělo nelehce, protože všechny dokumenty, se kterými přijdu do styku, jsou pro člověka mého zaměření neuvěřitelně zajímavé čtení!
Začala jsem v pondělí, hezky pozvolna a polehoučku, nafasovala počítač, desky, tužky, notes a pár dokumentů na čtení (asi pět velkých složek). Během včerejška a dneška jsme dolaďovali přístupy do databází a archivů, a pokud všechno bude zařízeno d příštího týdne, tak v úterý začnu naostro!
Zatím to nebylo nijak náročné, protože jsem si více méně celé dny četla a zařizovala srandičky jako firemní e-mail a focení na kartu zaměstnance. Ale kolegyně mě ujistily, že to od příštího týdne bude pěkný fofr, protože na mě všichni začnou nakládat úkoly...
DONG má hlavní sídlo v Dánsku, plus kanceláře v ostatních zemích. Moje pracoviště je v hlavní budově DONGu, v Gentofte (na sever od Kodaně, z Vanlose se tam dá dojet za 35-40 minut na kole, a to taky praktikuji). Ta budova je úžasná, impozantní a skvěle vybavená (automaticky se zatahující rolety, veřejné nabíječky mobilů zásobované obnovitelnými zdroji, velké fitness, kolárna se šatnou a převlíkárnou, v každé kanceláři koupelna a stroje na kafe všude, kam se podíváš, a taky skvělá kantýna). Do kantýny si za krásných 30 DKK denně chodíme na snídani (asi osm druhů chleba!!! Ale bohužel jen tři druhy sýra, a to smradlavý, napůl smradlavý a poživatelný) a oběd (to jsou saláty, jaké by člověka nikdy nenapadly!!! Některé kombinace jsem už úspěšně ozkoušela i doma, jako do křupava dušené bílé zelí se zeleným hráškem a parmazánem, nebo čínské zelí s ořišky a sušenými meruňkami), plus neomezené množství kávy každý den...
Uvidíme, jak to půjde dál a jestli mě náhodou nadšení nepřejde, ale doufám, že to pořád zůstane takhle fascinující!
2) Plavání - začíná tu být trochu těsno
Ano, v úterý jsem začala nový kurz mého oblíbeného plavání. Tentokrát budu chodit v úterky večer od devíti do Bellahoj, což je takový vrch nad Vanlose (trvá mi to 12 minut na kole- juch!). Stadion je obrovský a krásný, osvícený všemi barvami (ekologicky smýšlející skeptik se ptá, jestli jsou všechny ty žárovčičky nutné) a s bazénem ne 25, ale 50 metrů! Což se, po roce plavání ve 25-metrovém bazéně, ukazuje jako docela výzva - a místo hodiny trvá kurz hodinu a čtvrt... co vám mám povídat, ruce mě přestaly bolet až ve středu večer.
No a proč tu začíná být těsno? Lépe řečeno, Čecho-těsno... Protože trenér je Čech!!! Však mě se hned od začátku zdálo, že má v angličtině takový nepříjemně povědomý škrábavý přízvuk... Takže je kolem mě najednou asi pět Čechů (studenti, trenéři, atd), a to začíná být moc!
3) e-learning
To je jediný začátek, z něhož nejsem nadšená... každý pátek odpoledne nám začíná jedna e-lekce a končí ta předešlá, v rámci každé máme několik podlekcí, měli bychom si doma zodpovědně studovat, hledat informace, vypracovávat cvičení jednotlivě i skupinově... no ale je to, s prominutím, otrava. Nebaví mě to. ... třeba to bude lepší...
No comments:
Post a Comment