Další jablečné hody, zmatky kolem stěhování, smartphone je dobrý sluha, ale špatný pán a s postelí ve vlaku

Září nám dalo na frak s počasím. Teď už to můžu říct, protože je konec měsíce. Bylo to teda pěkně mokré.
Jak bylo v srpnu hezky (na pláž!), tak září celé propršelo a celkem i promrzlo. Kažopádně zatímco ve střední Evropě se lidi koupou, tady nosíme rukavice, šály a pláštěnky... brrr...

A občas je to docela kumšt se dostat do práce, na dánštinu, a tak... zrovna minulé pondělí, když jsem se v práci zdržela (kvůli soukromé hodině fitness, óóó!), a pak docela spěchala na dánštinu, tak kombinace deště se silným protivětrem se prostě nedala překonat... protože moje pláštěnka se při protivětru nafoukne do takové plachty, která pak člověka spíš posunuje dozadu, než že by mu pomáhala dopředu... no, na tu dánštinu jsem nakonec dojela, asi za dvojnásobek času, a zpocenější než po té hodině fitness!

Ad fitness... protože mě nějak v DONG fitness nudily ty společné hodiny, tak jsem využila nabídky zadarmo si nechat sestavit cvičební plán... uvidíme, jak to bude s dodržováním, protože čas bohužel mluví proti. Plus, po nedělním plavání a po pondělním zvedání činek pak v úterý večer na plavání umírám, trenér mě popichuje, ať máknu, já musím odpočívat a občas vynechat jedno kolo motýlka nebo kraula (ano, je to tak - sotva jsem se naučila kraula, už mě zase topí - při motýlkovi), a ve středu neudržím v ruce ani tužku...

Nicméně... zpátky k tomu počasí. Takhle deštivo evidentně přeje houbám, protože jedna moje kolegyně v práci jich prý každý víkend nasbírá košík! Helemese... že by se Dánové, jako jedna z mála evropských národností krom Čechů, nebáli sbírat houby?
Já jsem si nasbírala další várku jablek a lahodných hrušek minulou neděli v Amagerfælled parku, zase s mým oblíbeným Dennisem, který je ještě alternativnější než kdy jindy... a teď ty jablka zpracovávám do koláčů a kompotů... lahoda.

Copak to tady máme za obrázek... ano, je to Bogomil na posteli na vlakovém nádraží. To je ze včerejška, protože do nového bytu (kam se máme stěhovat během několika následujících dní) jsme od nějaké dívky v Nørrebro odkoupili postel za krásných 300 DKK, a pak ji museli odtáhnout ze třetího patra po schodech dolů (úzkých schodech!), na stanici vlaku, do vlaku, a pak z vlaku ještě pěšky domů... no, bylo to dost vyčerpávající, a navíc chvílemi pršelo, ale nakonec jsme ji domů donesli, rovnou celou vydrhli a zapasovali do mého miniaturního pokojíku (tedy, on není zs tak malý... ale teď je zaplněný nábytkem, námi dvěma, starou postelí a novou postelí, a už se tady nějak nedá chodit). Na té stanici se lidi ptali, jestli si můžou přisednout :-) nedivím se, bylo to pohodlnější než dřevěné lavičky...
Mimochodem, stěhování je kapitola sama pro sebe, samozřejmě kolem toho byly zmatky, nejvíce kolem toho, kam vlastně půjdeme bydlet :-)

A pracovní smartphone... no, ukázalo se, že mi jen tak nějaký nový nedají, a tak jsem se začala s telefonem sbližovat. Už mi ochotně říká, jaké je a bude počasí, a taky dokáže zavolat jen tehdy, kdy chci. Podařilo se mi nastavit připojení na Internet, a tak si můžu doma kontrolovat pracovní e-maily (jakoby si člověk radši od práce nechtěl ve dnech volna odpočinout!), ale nějakou nehodou jsem si taky nastavila super-extra rychlý zámek na klávesách, takže každých pět minut musím telefon odemykat... zrušení toho zámku bude další krok!