A jak si tady žijeme...

Ještě přikládám pár fotek z posledních dní, abyste měli i obrazový vjem, ne jen slova slova slova...

Takže první dvě jsou z minulé neděle, 9.9., kdy jsme s Bogomilem vyrazili zas po dlouhé době do kina - a to do artového kina Danish Film Institute, kde jednou za dva týdny dávají dánské filmy s anglickými titulky v neděli odpoledne... dokonce jsme si předplatili členskou kartu za krásných 145 DKK na rok, což se vyplatí, protože na každé vstupence pak člověk ušetří 25 DKK. A protože je tohle skvělá sonda do dánské kultury, rozhodli jsme se, že budeme chodit na každý film.
Trošku to vleze do peněz, ale všechny filmy, které jsem zatím v DFI viděla, stály za to! Dánský film rozhodně není lehká hollywoodská zábava, spíš to řeší těžká témata, docela depresivní občas... ale aspoň, připadá mi, si na nic nehrají, a ukazují svět takový, jaký je. A lidské charaktery vykreslují do detailu, který občas fakt dá divákovi zabrat.
Po kině jsme si dali palačinku z dánské verze Slevomatu:

 

 Tady máme fotky z mojí narozeninové večeře v bytě u španělské kamarádky. Rozhodla jsem se, že na večeřích budu vždycky pořizovat dvě fotky: jednu normální, klasickou, večeřovou, usměvavou...

 ... a jednu šklebivou...

 Tohle je koláč ze sladkých brambor (!), který mi k narozeninám upekl Španěl Jaime, se kterým jsme mimo jiné byli v březnu v Norsku... chutnal... trochu jako saponát, ale jinak zajímavý nápad!

 Tohle je první večeře této sezóny, a zřejmě jedna z velmi mála, které se konají v mém pokojíku, nacpaném věcmi a lidmi. Máme na návštěvě Alexe ze Surinamu a Francescu z Itálie, a tohle měla být ta klasická usměvavá fotka, ovšem to by všichni museli spolupracovat!