Ne jen stěhováním jsme strávili poslední dva týdny, i když to bylo samozřejmě centrální téma...
Jak už jsem se zmínila, minulý víkend za mnou byla na návštěvě rodina, což bylo moc příjemné... Nějakého toho socializování a společných večeří, neřkuli párty, moc nebylo - nebyl čas. Ale už to zase začne, a tentokrát můžeme začít zvát lidi k nám! (což bude v zimě fakt oddych, být doma v teple, a že jsou to ti ostatní, co musí po večeři sednout na kolo a šlapat půl hodiny větrem a zimou a deštěm domů, cha cha).
V neděli 14.10. jsme opět provětrali členskou kartičku do Filmového Institutu (málem skončila vyhozená mezi papírem do kontejneru, chudinka) a šli se podívat na film Frygtelig Lykkelig (Hrozně šťastní), což bylo hrozné. Ale ne šťastné. Opět syrový dánský filmový styl, do detailů vykreslené charaktery včetně všech nectností, násilí a vraždy, a absurdita malého městečka kdesi v jižním Jutsku, kde všichni všechno navzájem na sebe ví, a proto si kryjí záda před policií a tutlají vraždy nepohodlných spoluobčanů, a pod hrozbou provalení nepříjemných informací drží v šachu i policii...
... Ale lepší než Hollywood!
Mimo to jsem vážně ráda, že tento týden jsou podzimní prázdniny (tradičně se jim říká "bramborové" - protože za starých časů je rodiny využívaly na sklizeň brambor). Samozřejmě, do práce musím (a ráda!), ale naštěstí nemám dánštinu (ale dostali jsme celou spoustu extra úkolů, abychom se prý nenudili) a e-learning (pracujeme na projektu, proto není nová e-lekce). Protože to už by se vážně zvládat nedalo, celý víkend byl zabit stěhováním, a včera večer jsme slavnostně sbalili i ty nejposlednější věci, lednici, počítač, polštáře a peřiny a sebe, a odstěhovali se nadobro a definitivně do nového bytu! Jupí :-)
Mimochodem... ještě dlužím jednu historku. Jestli si říkáte, kdy přišla velká chvíle Íránce Rézy, tak to bylo v sobotu, kdy se zničehonic ozval, že vlatsně má sklep plný vybavení do bytu, které nepotřebuje... přijel pro nás autem, odvezl k sobě, prohrabal sklep a naložil nám bedny věcí!!! A přesně to, co jsme potřebovali, a bez čeho bychom se rozhodně neobešli - rychlovarnou konvici, příbory, odkapávač na nádobí... Taky stolek pod televizi, všemožné misky a hrnce a tak... a nic za to nechtěl. Nebo si alespoň o nic neřekl. To možná ještě přijde!
Prázdniny ovšem znamenají taky, že odpadlo plavání :-( čehož velice lituju, ale o to víc oceňuju fitness v DONGu. Ad DONG, přesně jak manažerka slibovala - už se rozhodně nenudím, a nudit ani nebudu. Úkoly se nabalují a přiostřují, nějak toho začíná být až moc! Je to docela vzrůšo :-)
:D ten film jsme kdysi s Honzou take videli...je to takove hutne..a rozhodne ne vesele, to mas pravdu.
ReplyDelete