Tuesday, November 6, 2012

Modré noční stolky, boj s dýní, Bollywood, kozy v Keni a sibiřský husky

Zařizování našeho bytu v Sallingvej, v krásné rodinné kodaňské čtvrti Vanløse (což technicky už není Kodaň), jde pomalu, protože není moc čas nakupovat... ale DONG je strategicky umístěn hned vedle IKEA, takže jsem tam během posledních tří týdnů párkrát cestou z práce zabrousila a koupila spoustu užitečných a nezbytných věcí - zapékací misku, utěrky, květináče, nože, deku, a tak... strašně mě to tam baví, já IKEA prostě miluju. Procházím těmi jejich vzorovými pokoji a v každém si představuji, jak tam žiju.
Samozřejmě by bylo fajn být na noc zavřený v čokoládovně - ale být zavřený v IKEA a moct si vybrat, ve kterém pokojíčku usnout a ve kterém se ráno probudit, do které koupelny si jít vyčistit zuby a ve kterém křeílku si vypít kafe, to by taky bylo fajn...
Každou první sobotu v měsíci (tzn včera) je ve Farum, městečku severně od Kodaně, proslulý blešák s nábytkem. A tak jsme se tam včera vydali - vlakem to trvá asi hodinu... a za krásných 125 DKK jsme koupili praktické, ale nápadité police do obýváku, koberec do ložnice, tři lucerničky jako dekoraci na zavěšení na ty naše hrozivé háky ve stropě, a vrchol všeho - dva noční stolky z modře- a zeleně- barveného dřeva!... Jsou vážně super a jdou dohromady s tím kobercem. Nákup super, ale museli jsme všechno odtáhnout po svých na vlak a z vlaku zase domů - už tu cestu z vlakové stanice domů s všelijakým nábytkem na zádech známe až moc dobře...
Ve čtvrtek mi kolegyně z práce přivezla jídelní stůl, dřevěný, rozkládací - zkrátka regulerní jídelní stůl, ne můj pracovní stolek z IKEA, na kterém jsme jedli doteď - i se čtyřmi židlemi, za 300 DKK- krása.
A ve středu mi spolužák z dánštiny daroval dvě velké stojací lampy do obýváku - až do nich konečně koupíme žárovky, budou super!... Takže takhle sbíráme po krůčkách vybavení... už to tu vypadá dobře :) a brzo přidám fotky.
Minulý týden jsem svedla boj s velkou dýní, kterou jsem koupila s plánem vydlabat, vyřezat, vystavit na balkon se svíčkou uvnitř a pochutnat si na dýňové polévce... řeknu vám, dalo to fakt práci, ji vydlabat, lolévkovou lžící, a síly mi na to nestačily... navíc dřeně tam bylo podstatně méně, než jsem očekávala (byla to fakt macatá dýně, a sotva mísa dřeně z ním protože většina prostoru byla dutá nebo plná semínek). Takže bylo jedno dýňové kari, jedno dýňové rizoto, jedna dýňová polévka a asi tři dýňové koláče, semínka opražená v troubě - a Halloween jsme propásli bez dýně se svíčkou uvnitř, takže ji asi teď už můžeme vyhodit... :-)

Poslední dva sobotní večery byly ve znamení Afriky a Asie. Minulý týden uspořádali moji kamarádi velký dobročinný večer... no, spíš párty - ale veškerý výtěžek z prodeje alkoholu nebo jídla půjde na nákup stáda koz pro chudé rodiny v Keni. Moc se mi to líbilo jako nápad i jako akce, protože tam byla spousta lidí, příjemná atmosféra a můj kamarád Vaggelis, Řek, hrál jako DJ, a já jeho hudbu zbožňuju... mimochodem mu taky nezaplatili a místo toho koupí kozu, což je v pořádku.
A včera jsme byli pozvaní na indickou večeři a Bollywoodský film k jedné kamarádce Indce... měla šíleně rozvařenou rýži, ale jinak to bylo moc dobré a k filmu jsme jedli čokoládu :) což je potřeba, protože trval bezmála čtyři hodiny (!), ale v Indii je to normální, uprostřed je vždycky 15 minut přestávka, aby si diváci odpočali, nebo se něčím posilnili... ty filmy (viděla jsem zatím jen dva, ale už se z toho dá něco vyvodit) jsou bláznivé, zářivé, jásavé, a z ničehonic všichni začínají tančit a zpívat - a dost při tom ječí... ale je to sranda (zvlášť ve srovnání s pochmurnými a temnými dánskými filmy).
A ještě jedna večeře byla minulou neděli, hlavní chod: lasagne, dezert: bublanina se švestkami... a po ní nám bylo špatně, protože ty švestičky už tak trochu kvasily...







Ještě páteční večer stojí za zmínku, protože byla taková téměř Halloweenská párty u jedné kamarádky, která stanovila téma večera zvářata - a tak každý musel přijít jako zvíře začinající na první písmeno jeho jména... za Hrocha se mi jít nechtělo, ani za křečka. Tak jsem se rozhodla pro Husky, nabělila si obličej a namalovala na něj jakoby čumák, oblékla se do bílého, Bohouš šel za medvěda, takže měl napatlaný obličej mými hnědými stíny (stejně je nepoužívám), a příprava nám zabrala tak dlouho, že když jsme konečně dorazili na tu párty, všichni už měli upito a nikoho nezajímalo, kdo je jaké zvíře...

No comments:

Post a Comment