HELL in Copenhagen: Nové bydlení!

Uplynulý víkend byl ve znamení stěhování - konečně, řekla bych... teprve před dvěma týdny vyšlo najevo, kam se vlastně budeme stěhovat, a o týden později mne navštívila rodina z Prahy (výborný víkend více méně na cestách a za poznáním, počasí veskrze dánské, pohoda veskrze rodinná a moje chudinka ségra to odskákala nějakou virózou), takže jediný volný čas, kdy jsme se mohli přestěhovat, byl víkend 13.-14.10.

Tedy, přestěhovat - nejdřív bylo potřeba pořádně byt uklidit, protože v něm nějakou dobu nikdo nebydlel. Źádné nánosy špíny, ale prach, a tak, samozřejmě... takže tím jsme začali v pátek. Výhoda byla, že byt byl úplně prázdný, takže odpadly starosti "kam s harampádím".
Tady mám pár fotek úplně prázdného bytu, tak jak jsme ho dostali.
Tohle je obývák (s balkonem!)

Tady obývák, pohled od okna, a ty dvě skříňky jsme před pár týdny našli na ulici ;-) byly jim odmontována kolečka a byly umístěny do ložnice.

V obýváku na stropě jsou poněkud znepokojující háky - že by od řezníka?

Tady máme ložnici (taky s balkonem!)

A naše uklízecí náčiní...

Lednice nejdřív stála na chodbě, protože byla darována od jedné dobrovolnice, přivezena a odtahnuta do našeho prvního patra - načež chlapi zjistili, že neprojdou kuchyní, protože tam stojí nevhod skříňka, která zasahuje moc do prostoru... ta kuchyň je totiž taková nudle.

Takže skříňka musela pryč.

Vytrhli jsme ji ze země a odšroubovali od zdi, odtáhli stranou, protahli lednici, a pak to všechno zase dali zpátky.

Tady už stojí lednice i skříňka na svém místě... ještě k té lednici - trošku nás vyděsila, když jsme ji poprvé zapli. Okamžitě začala pískat a alarm zběsile blikal, a my nevěděli, co se děje... tak jsme ji zase vypli. A zapli. A zase alarm. Už už jsme si říkali, jak jsme koupili zajíce v pytli, a že tu nefunkční lednici budeme muset vrátit (tzn znova rozebrat kuchyň, dostat lednici po schodech dolů a pak někam), když nám Bohoušův známý, Íránec Réza (mimochodem, je to velice důležitá postava pro tento post - protože mu jednak pomáhal nastěhovat tu lednici, a jednak jeho velká role přišla později), prozradil, že je to normální, že všechny lednice takhle ze začátku pískají, aby daly najevo, že jsou moc teplé a potřebují čas na vychlazení... a taky že ano, za pár minut alarm ztichl. A my si oddechli, že někde neuniká plyn nebo tak nějak...

A pak jsme uklidili všechno ostatní...

A takhle se to lesklo, když bylo hovoto a došlo i na vytírání podlah.

Druhý den, v sobotu, přišlo na vlastní přesouvání věcí. Zabralo to překvapivě hodně času, než člověk zabalí kufr, odnese ho za roh (zmínila jsem se, že bydlíme doslova za rohem? Tedy v rámci stejné budovy, jen se musí jít jiným vchodem a vystoupat do prvního patra), vyprázdní, nastrká věci do poliček a odnese kufr zase zpátky pro další várku...