Tak nám asi do Kodaně přišel definitivní podzim... pryč jsou dny, kdy jsem do školy vyrážela v sukni a tričku. Pryč jsou i dny, kdy jsem pro jistotu do tašky přibalila svetr, kdy jsem kraťasy uklidila do skříně a vytáhla dlouhé nohavice.
Přišel opravdový podzim s deštěm, větrem a zimou. Zvlášť když člověk sviští na kole, tak pěkne mrznou ruce a nohy. Díky bohu za moje hutné rukavice!
Osobně nemám nic proti takovému počasí. Naopak, když se ráno válí v ulicích Kodaně mlha taková, že ode mě z okna není vidět ani na Radisson, potěší mě to, protože si vybavím svou oblíbenou pasaáž ze Šangri-la od Chinaski: "mlhavým ránem v říjnu v polích"... a že takových rán jsme tu opravdu měli hodně!
Co mě ale nesedí, je ten déšť. Protože jedna věc je, když se člověk schová pod deštník a je v klidu a téměř v suchu, a když nedělá moc dlouhé kroky, tak nemá ani mokré nohavice. Ale na kole se pod deštníkem nedá, a sebelepší kapuca neuchrání obličej před proudy vody. A jednak jde o rozteklou řasenku, jednak o to, že je to prostě nepříjemné...
Vzhledem k tomu, že jsme v úterý konečně odevzdali Ass no.2 na ekonometrii a nový Ass bude zadán až teď v úterý (což nám zase na pár týdnů naplní všechen volný čas, a že ho není na rozdávání), měli jsme včerejšek, sobotu, volnou. Co s tím? Výlet!
Na plánu bylo původně Malmö, ale nakonec jsme se rozhodli pro město jen 15 km dále, Lund. Ano, je to Švédsko, a po pravdě, člověk nepozná že už přejel hranici.
Bylo nádherně. Nádherně. Svítilo slunce a chvílema se udělalo tak teplo, že stačily jen dvě vrstvy! Svetry zůstaly zabalené v batozích a deštník jsem ani nevytáhla, ačkoli zlá předpověď počasí i v to ráno předpovídala vytrvalý déšť a teplotu maximálně dvanáct stupňů. Švédská rosnička leze stejně špatně jako ta dánská.
Město Lund je fakt malé a v lecčems mi připomnělo Metz, hlavně tou malebností. Je tam také univerzita, dokonce hezčí než ta naše- ale menší. Všechno je menší. A vlastně ta dohromady nic moc není. Na jedno odpoledne to stačilo. Viděli jsme katedrálu i s takovou malou napodobeninou Orloje- celá show trvala asi minutu a prošli se tam dřevění Tři králové za dvouhlasu famfáry od dvou dřevěných trubadúrů.
Dále botanickou zahradu,
už zmíněnou univerzitu,
muzeum skečů a open-air skanzen s neskutečně nízkýma dveřma.
I já jsem se musela sehnout. A přitom ty domy pocházely z 18. století. Jak je možné, že za pouhých tři sta let vyrostl Švédský národ z velikosti hobití na velikost elfí?
K obědu jsem měla svůj první falafel v životě a musím uznat, že jsem doteď o dost přicházela!
Ještě jsme navštívili roztomilý nejstarší krámek v Lundu, kde nám prodavačky téměř násilím nacpaly do rukou ochutnávku bonbonů,
a když navečer zašlo slunce a začalo pěkně přituhovat, zabalili jsme se do svetrů a sedli na vlak zpět do Kodaně.
Teď k předchozímu heslu- jak se dají také vydělat peníze? Dostala jsem další šikovný tip od Týnky a zaregistrovala se hned při příjezdu v Centru pro Experimentální Ekonomiku při naší univerzitě. A minulý týden mě pozvali na jeden z experimentů- jde o počítačovou hru, kdy v závislosti na rozhodnutích svých i ostatních lidí kolem může člověk vydělat nějaké peníze- a nebo taky nic, když budou rozhodnutí špatná. Ovšem ovlivnit může jen to svoje. Jde v podtstatě o rozdělování přidělených bodů na osobní nebo skupinový účet za různých, zpřísňujících a komplikujících se podmínek. Po hře, která trvala něco přes dvě hodiny, jsem se dozvěděla výsledek- překvapivě moje rozhodnutí asi byla více méně správná, protože jsem si přišla na krásný studijní příspěvek 270 DKK. Vyplaceno na místě na ruku. A jsou pravé :-) hned jsem to vyzkoušela a za 10 DKK si koupila pečivo.
Ještě jeden způsob, docela nenásilný, je vracet prázdné plechovky a lahve od nápojů po večírcích. Zrovna jeden jsem tady u nás pořádala v pátek, a zbylo mi po něm asi šest pytlů plechovek. Naposled jsem jen na záloze vydělala 70 DKK, jsem zvědavá, kolik to bude tentokrát. Když odečtu starosti spojené s pořádáním večírku, dřinu při uklízení den poté a strach o dostání zpět zálohy 500 DKK, tak se na tom dá docela vydělat, když přijde hodně lidí, vypijou tu svá piva a obecně nikdo se pak už o plechovky nestará :-)
No comments:
Post a Comment