Jaro jakž takž, probouzení lodi ze zimního spánku, obhajoby a stav diplomky

Zatímco jsme byli ve Švédsku, něco se stalo s kodaňským počasím. Asi přišlo jaro.
Ale říkám "asi", protože zas tak jednoznačné to není. Pár dní bylo vážně krásně, počasí lákalo k procházkám a dokonce i k jedení zmrzliny, předpověď počasí připomínala lidem sluneční krém a brýle, a já jsem uklidila zimní kabáty a boty do sklepa a vytáhla z něj letní edici oblečení.
Ale pak zase přišly dny plné deště, zamračené oblohy a silného, studeného větru. To abychom nezapomněli, kde že to vlastně žijeme, a že tady to nikdy moc slunečné nebude.
Na druhou stranu, srovnáme-li to s loňským rokem, kdy koncem března mrzlo a já jsem, jak už jsem se někde zmiňovala, na školní exkurzi kutala do zmrzlé země pro vzorky půdy, je to letos rozhodně lepší.

Příprava plachetnice na novou sezónu

O víkendu jsme pomáhali vzbudit ze zimního spánku taky loď našeho známého Jørgena. Takový zajímavý člověk. Kouří několik krabiček cigaret denně, pije jedno pivo za druhým, je takový celý ušmudlaný a neupravený, ale hraje úžasně na kytaru a zpívá tak dobře, že si ho každý rok zvou na celou zimu do Brazílie. Tak tenhle chlapík má takovou jachtičku v přístavu v Sundby na jihu Kodaně, a tu jsme mu v listopadu pomáhali vyzvednout z moře, uklidit pod zimní přístřešek a připravit na zimu. V neděli jsme ji zase připravovali na novou plavební sezónu - odřeli jsme starý lak a vyházeli všemožné harampádí, a někdy tam zase zajedeme natřít plachetnici novým lakem, a pak se snad budeme moct i svézt.

Někteří z nás dostali slušivý overal

Jaro přineslo taky důležitý milník - úspěšnou obhajobu diplomové práce, a tím zakončení studia, poloviny osazenstva našeho bytu, a tak už zbývám jen já. Co se tedy děje s mojí diplomkou?
Moje diplomka má několik kroků. Nejdřív se musí vymodelovat použití kompostu z organického odpadu na zemědělské půdě, a jaké všechny emise a prosakování dusičnanů do podzemních vod to přinese, a taky o kolik se zvýší obsah uhlíku v půdě a tím i její úrodnost. Potom se tohle všechno použije v LCA softwaru, kde se celý proces kompostování odpadu, jeho použití na poli a dopady na životní prostředí, shrnou a vypočítají. A to se srovná s alternativní cestou odpadu, totiž spálení. A pak se na základě rozdílů mezi výsledky srovnání modelu kompostování s jedním jediným použitím odpadu na poli a modelu s pravidelným používáním po dobu sta let s modelem spalování použijí k navrhnutí té správné metodologie, která je přesnější, a která lépe vypočítá všechny relevantní dopady na životní prostředí. Ty pozitivní i negativní.
Ukazuje se, že ty modely mi dávají zabrat víc, než jsem čekala. Začala jsem celkem jednoduchým modelem o asi pěti procesech, který se s časem a prohlubováním mých znalostí rozrostl do modelu o asi patnácti procesech, a po každé schůzce s mým vedoucím se dále rozrůstá. Je to samozřejmě ve jménu přesnosti, ale začíná to být pěkně komplikované. Doufám tedy, že se mi podaří brzy model uzavřít a moci se podívat na výsledky. Pak budu moci srovnat rozdíly mezi jednotlivými modely a přejít k diskuzi a té metodologické části.
Ještě se do toho zapletl poskytovatel dat, šéf kompostační společnosti, který by si přál, aby srovnání spalování s kompostováním odpadu vyšlo ve prospěch kompostování, a na jeho přání jsem přidala dva nové scénáře, a můj pomocný vedoucí přihodil ještě dva. Nakonec tedy srovnávám asi sedm scénářů mezi sebou, a tohle všechno interpretovat a vysvětlit, v čem se od sebe výsledky liší, to bude lahůdka.

Jo a vlastně, až tohle všechno bude hotové, tak na to ještě musím našroubovat nějakou ekonomickou teorii... málem bych zapomněla.

Tak, to bylo trochu nudy. Příště zas napíšu něco zajímavějšího.