Zpátky v Dánsku, v práci (na jak dlouho?!), na univerzitě, jedna návštěva za druhou, zuřivé běhání a skvělé hudební léto v Kodani

Tolika hudby člověka zmůže

Tak nám léto pomalu končí... ale v Kodani se ještě plnými doušky užívá! To je na Kodani super, jak se všichni zahraniční studenti (a vlastně i místní) shodujeme, že v létě se člověk prostě nenudí! Bohatý výběr kulturní scény člověka nenechá se nudit. Od června až do srpna se každý den něco děje - festivaly všech možných hudebních stylů, divadla, umění, výstavy, Gay Pride, koncerty zadarmo v Christianii, veřejné grilovačky a tak dále...

Festival Stella Polaris

V Praze

Skočili jsme do toho rovnýma nohama na začátku srpna, kdy jsme se vrátili ze čtyřtýdenní dovolené v Bulharsku a Praze. Musím uznat, že se mi vůůůůbec, ale vůůůbec nechtělo zpátky! Ne ani tak zpátky do práce a do Kodaně (na to jsem se vlastně docela i těšila! Na ten náš byt, na naše Vanløse, na kamarády, na práci a každodenní shon a boj s časem), ale zkrátka dovolená, jako jakákoli jiná, byla moc krátká.

Bulharské hory

Čekala jsem ovšem mnohem větší šok z návratu do práce - stovky nepřečtených e-mailů a řešení jednoho průšvihu za druhým, které se stihly nahromadit během července - ale ono to nepřišlo!

Hotel uprostřed bulharských hor, nádhera

Důvod je celkem prostý - v Dánsku si prostě všichni berou dovolenou v červenci, a tak většina kolegů byla stejně pryč. A naši kolegové, konzultanti a dodavatelé v Británii to věděli a počítali s tím, takže se taky trochu odmlčeli. Nepamatuji si přesně, ale myslím, že jsem měla nějakých 70 nebo 80 nepřečtených e-mailů, což je hodně málo! Takže alespoň práce se rozběhla v pohodě - ale rozběhla se! Rozhodně si neužíváme letního slunce a tepla s koktejlem na terase, naopak - je tam dost živo, rušno a zaneprázdněno.

DONG Energy nám po prázdninách ovšem připravili překvapení - v rámci zefektivňování pracovních procesů se rozhodli propouštět (opět - pvní vlnu jsem zažila v listopadu 2012). Tentokrát se stahují mračna i nad naším oddělením Environment and Consents, které tomu minule ušlo beze ztráty hlavy. Šéfová oddělení mi včera důvěrně sdělila (a já se o to velice důvěrně podělím se čtenáři blogu), že jí bylo naznačeno, že tentokrát propouštění neujdeme - a ani manažerské pozice si nemohou oddechnout, že se jich to nemůže dotknout. Naopak. Všichni máme důvod se obávat, a taky že se obáváme! Nálada v kanceláři je dost nízko nad bodem mrazu... Jasno by mělo být zhruba za tři týdny, tak uvidíme.
Nehledě na to, jestli si práci udržím (což, samozřejmě, doufám, že ano!), rozjíždí se mi teď ještě druhá "sranda" k tomu - a to je psaní diplomové práce. Rozhodla jsem se přijmout nabídku profesora, který nás učil Life Cycle Assessment, na spolupráci s ním a jeho svěřencem, francouzským post-doc studentem na jejich projektu. Zabývají se analýzou dlouhodobých účinků zpracovaného domovního odpadu na kvalitu půdy, zejména co se týče její organické složky. Zní to samozřejmě zajímavě, a tím pádem ještě více hltám knihu Soils and the Environment, kterou jsem si s sebou vzala dokonce i do Bulharska jako čtení na pláž! Je to docela cool kniha, ze sedmdesátých let, vydaná Harvardským nakladatelstvím, a je strašně čtivá. Louskám ji už podruhé a snažím se do hlavy dostat všechno možné o půdách a procesech, které v nich probíhají. Snad mi to pomůže.

Návštěva, která právě obhájila diplomku

Tu diplomku ale hned tak psát nezačnu - post-doc je na dovolené, a tak se poprvé setkáme až v září. Takže zatím se snažím se aspoň trochu vpravit do tématu čtením už zmíněné knihy, a článků na Internetu. (Dodala bych: fakt, že místo užívání si posledních volných dnů někde venku na slunci chodím dobrovolně ve volných dnech do knihovny a po večerech vyhledávám články, je jasný důkaz toho, jak moc mi už teď chybí chození na univerzitu a studování něčeho, čehokoli, jak jsem se zmiňovala v červnu po složení poslední zkoušky. Taky to znáte?)

Co se ještě stalo a děje - v průběhu celého srpna máme pořád návštěvy. Už během července, a do půlky srpna, tady u nás přespávala jedna kamarádka, co neměla kde bydlet, a potom na pár dní přijela moje kamarádka a bývala spolužačka z univerzity, obhájit svou diplomku (což bylo velice poučné, a jeji pobyt velice příjemný), a zítra přijedou ještě další dva návštěvníci na dva dny... a jakmile odjedou, stanou se dvě věci:

- v úterý 27.8. budeme s pár kolegy soutěžit za naše oddělení ve štafetovém závodě, pořádaném firmou DHL, v jednom kodaňském parku
- ve středu 28.8. poletím na pár dní do Prahy na svatbu... další svatbu! Třetí v průběhu jednoho roku!

Na ten DHL závod by asi bylo záhodno se trochu připravit a potrénovat, ale když je to jen 5 kilometrů... zlanařil mě jeden kamarád, připravující se na 10 km závod v září, abych trénovala  s ním. Zatím jsme běželi dvakrát a málem jsem vypustila duši! To proto, že on má cíl uběhnout těch 10 km za 43 minut, a hodlala toho dosáhnout i během tréninku, a to za vytrvalého konverzování. Musela jsem se nakonec rozhodnout, jestli zmlknout, nebo vyplivnout plíce - a stejně jsem mu nestačila. To je ovšem o to větší motivace, takže vytrvám! (nebo padnu)

Sundbyhavn, neboli v přístavu na jihu Kodaně

Na výletu plachetničkou kolem východního pobřeží

Takovéhle krásné květiny jsem dostala k svátku! Až z Prahy!