Jaro!, Velikonoce, trénink na půlmaraton, problémy fosforu v bažinách a jak na ně, farvel, Birgithe!

Tak nám, doufejme, přišlo jaro... teď to nechci zakřiknout. Ale jisté je, že až do Velikonoc sněžilo (viz obrázek) a teplota nestoupla nad nulu. To je vážně neobvyklé, ale je to dáno souhrou dvou okolností - málokdy trvá zima tak dlouho a málokdy jsou Velikonoce už v březnu!
Zatímco teď to vypadá na svítivější zítřky (opět, nechci zakřiknout!). Ráno UŽ je světlo, když vstávám do práce, a večer JEŠTĚ je světlo, když jedu z práce - nebo dánštiny - nebo školy... což je moc příjemné... a taky se dá běhat venku navečer po škole nebo práci, což je výhodné vzhledem k mému smělému plánu uběhnout za dva týdny půlmaraton.
Je pořádaný takovou dánskou obdobou Blesku, tady se to jmenuje BT a v životě jsem si to nekoupila, ba ani nenahlédla, a neplánuji to... stejně tam asi pomlouvají dánské celebrity, o jejichž existenci nemám ani ponětí. Ale na jejich závod jsem se přihlásila, v euforii z prvního uběhnutého půlmaratonu v životě (minulé pondělí po práci, ve fitku) a druhého o tři dny později u nás ve Vanløse. Jinak žádný speciální trénink nepraktikuji, on na to nebyl ani moc čas a kapacita se soustředit. Protože se nějak skokově přiblížilo zkouškové období!
Mám pocit, že jsem sotva začala studovat ten můj předmět Land Use, Element Balances and Environmental Impact, a ono už je prakticky po něm a zbývá jen ta zkouška, ve čtvrtek 11.4.! Klidně bych brala ještě pár týdnů přednášek, protože byly fakt zajímavé (některé víc než ty ostatní), zvlášť o chemických procesech fosforu v různých typech půd a proč je potřeba dát pozor při zavodňování pole, které byla původně bažina, a z nařízení Water Framework Directive (Evropská legislativa) se rozhodlo, že se pole vrátí do původního stavu... já vám to tedy řeknu. Protože je velká pravděpodobnost, že atomy fosforu, které byly na to pole přidánz s hnojivy, jsou navázené na oxidy železa a hliníku, které je ovšem drží pouze za oxických podmínek (přístupu vzduchu, což je jednoduché udržet na poli, které je dobře odvodněno a oráno). Jakmile se vytvoří anoxické podmínky, třeba právě zaplavením, oxidy hliníku a železa pouštějí fosfor, a ten pak může plynout s řekou nebo podzemní vodou až do jezera... a tam způsobit docela paseku, protože na fosforu si moc rády pochutnají všechny možné řasy, a pak se z jezera stane tzv "řasnatá polévka", kdy je celé zelené a kalné. Ty řasy navíc spotřebují všechen kyslík, a ryby masově hynou... takže, až se příště budete chystat restaurovat pole do bažiny, dvakrát si to rozmyslete.
Teď to skoro vypadá, že jsem napumpovaná znalostmi a zralá jít ke zkoušce - ale po pravdě, ještě to nějaký ten den zabere, všechno to dostat do hlavy... takže včera jsem strávila krásnou sobotu v knihovně, a v úterý a středu místo do práce tam půjdu znova. Ve čtvrtek po zkoušce pak do práce, to samé v pátek, a v sobotu mi přiletí z Nizozemí návštěva!!!
Poslední dobou mám hodně napilno, taky kvůli Velikonocům. Ty jsou pro Dány lahůdkou, naprostá většina z nich si udělá ne jeden, ale dva týdny prázdnin - začali už v pátek 22.3. a vrátili se do práce až v úterý 2.4. Byla jsem tam, od pondělí 25.3. do středy 27.3., téměř úplně sama. Čtyři pětiny kolegů byly pryč, a nejvíc lidí pohromadě jsem potkala v kantýně na obědě. Bylo to fajn, protože než odjely na prázdniny, kolegyně mi naložily spoustu práce, a tak jsem si všechno hezky v klidu zpracovávala. Ve středu bylo vtipné, že všechen personál kantýny a úklidu odešel už ve dvě hodiny odpoledne, a vypli taky automaty na kávu, jako kdyby říkali "Žádné kafe už nedostanete - přestaňte pracovat, všichni, a běžte domů!"

A pak nastalo pět dní neočekávaných prázdnin a pohody... z mého původního plánu pilně studovat moc nezbylo, protože každý den jsme prostě museli na obědy, výlety, večeře, a tak...


V neděli jsme opět šli na alternativní mši do alternativního kostela Brorsons Kirke (vzali jsme dokonce Tajwance Edwarda, který předtím nikdy nebyl v křesťanském kostele, hlavu si mohl ukroutit, nerozuměl ani slovo a nafotil spousty fotek), a pak na kolovém výletě do Nordhavnu na severu Kodaně, užít si trochu toho slunečního svitu.

 Taky jsme pořádali velikonoční večeři pro spolužáky z univerzity, a barvili vajíčka nezvyklým způsobem - ukazuje se, že tuhle tradici v Dánsku neznají, a tak jsme nemohli nikde sehnat barvy. A tak jsme je vařili s cibulí, kari a červenou řepou... no, ne že by byla zářivá a krásná, ale tak jsme je potom ještě dozdobili lakem na nehty :) improvizace.

No a poslední novinka je taková, že moje milovaná profesorka dánštiny Birgithe, která byla mou velkou motivací, přestává na rok učit a bude se soustředit na psaní nové knihy. Takže na poslední modul (5.4, odteď až do půlky května, než bude závěřečná zkouška) dostaneme nějakou novou... to jsem na ni zvědavá! Má laťku nasazenou dost vysoko. Birgithe na poslední hodinu přinesla spoustu fakt dobrých koláčů a dortů, aby nám vynahradila, že nás opouští... tak hodně štěstí!

A toto je moje nové kolo - nakonec jsem podlehla a koupila si to "záchodové", a oproti počátečnímu skeptismu musím uznat, že se na tom jede fakt pohodově a záda si pochvalují!