HELL in Copenhagen: Pohovor na Ministerstvu, kurz a raw tvoření

Dneska chodí Mikuláš, že?
Tedy, určitě ne v Dánsku. Tady Mikuláše nemají, ale zato na všech pracovištích hrají takovou tu svojí "Nisse-hru" a dělají si navzájem schválnosti, případně si podstrkují dobroty.
Jelikož letos nemám žádné pracoviště, tak se mě to moc netýká. Ale skoro jsem měla!!!

Před dvěma týdny jsem totiž odpovídala na nabídku práce od dánského Ministerstva Životního Prostředí a posílala žádost. Byla to skvělá pozice - ekonom životního prostředí, který by vypracovával společenskoekonomické analýzy nových zákonů a projektů. Tedy přesně to, co jsem studovala!
Znělo to skvěle, a já jsem se v té pozici už viděla.
Zřejmě si to mysleli i oni, protože mě pozvali na pohovor - to je můj zatím druhý největší úspěch s hledáním práce doposud, a teprve třetí pohovor. Nervozita by se dala krájet, co vám mám povídat. Minulé pondělí pak pohovor začal tím, že jsem dostala úkol - analýzu, kde jsem měla něco vypočítat a pak o tom napsat krátký referát. Potom proběhl samotný rozhovor, kdy proti mě v obrovské zasedačce s výhledem na Parlament seděli čtyři lidi, z nichž některé jsem poznala podle fotografie na stránkách ministerstva. Připadala jsem si jako na zkoušce, jako na státnicích (ale na těch z bakaláře na ČZU jsme se my, studenti, aspoň mohli bavit pohledem pod stůl, kde jeden z našich profesorů měl na nohou sportovní sandály a v nich tlusté vlněné strakaté ponožky).
Našla jsem jim v tom zadání chybu, což, doufám, ocenili :) prý tam nebyla nastrčená, ale nevím.
Měli výborné otázky, velice profesionální a takové, které často ťaly do živého a donutily mě opravdu se zamyslet, tzn. nic, na co bych se bývala mohla připravit dopředu. Kámen úrazu ovšem byl, že to celé bylo v dánštině.
To bylo pro mě velké a bolestné prozření - moje dánština prostě ještě není na dost vysoké úrovni, abych zvládla pracovní pohovor. Sice všemu rozumím, knihu si dánsky přečtu a i žádost napíšu, ale pohotově reagovat a zpatra přeložit to, co jsem se učila v angličtině, do dánštiny, na to jsem prostě neměla. A tak jsem toho moc bohužel nepředvedla a odcházela s velice špatným pocitem.

Nicméně, když mi o týden později volali, aby mi řekli, že bohužel našli pro tu pozici někoho kvalifikovanějšího, moc mě chválili a tvrdili, že všemu rozuměli, že na sebe můžu být pyšná a že v dánštině vůbec nebyl problém. Dokonce vyzdvihli pár konkrétních situací, ve kterých se jim obzvlášť moje odpovědi líbily, a že prý nemám váhat se znovu přihlásit, až vypíšou další pozici.

Tak mi o fous utekla práce na Ministerstvu Životního prostředí... smolík pacholík.

Nicméně, pořád jednám z jednou jinou institucí, Copenhagen Resource Institute, kteří se zabývají mými srdečními záležitostmi (poradenství na téma odpad, udržitelná produkce a konzumace, životní styl - a v angličtině!), o možné stáži u nich od ledna do března.

Mezitím ovšem nečekám se založenýma rukama. Od poloviny listopadu mi totiž začal šestitýdenní kurz, řekla bych kvalifikační, protože se nedá říct rekvalifikační. Zkrátka mi dala A-kasse možnost si vybrat nějaký kurz, který by zvýšil moji kvalifikaci, a dokonce mi ho zaplatí. Výborná šance!
Vybrala jsem si kurz Vedení projektů v praxi a PRINCE2 certifikace (PRINCE2 je mezinárodně uznávaný standardizovaný systém vedení projektů), který nabízí jeden vzdělávací institut v Kodani (mám to půl hodiny na kole, je to až dole na Amageru, ufff! Blízko mé staré koleje...). Každý týden z těch šesti máme dva vyučovací dny (ale ty jsou intenzivní! Jede se od rána do odpoledne a hustí do nás znalosti - aby ne, když je na to tak málo času), a zbytek času bychom měli trávit samostudiem, čtením dvou bichlí, které jsme dostali a prací na projektu, který máme po Vánocích odevzdat.
Kurz je v dánštině, takže pro mě je to dvojitá výzva - uvidíme, jak si poradím na ústní zkoušce 9. ledna!

V posledním bodě se svěřím s mojí novou zálibou - experimentováním s raw, tedy vitariánským, jídlem. Nemohla bych o takovém jídle asi přežít, ale čas od času něco vytvořím (nedá se říct uvařím) a ono je to dobré!
Tak třeba jsem stvořila několikero datlových nebo kokosových kuliček, takové raw Raffaelo a Ferrero Rocher, a spoustu druhů raw koláčů, raw zmrzlinu, dneska to byl raw cheesecake a datlové koule a v úterý jsme oba s Bohouškem večeřeli raw těstoviny s rajčatovou omáčkou (ale ta byla!)... obrázky bohužel nejsou nic moc, protože mi těsně předtím došla baterie ve foťáku, a musela jsem fotit mobilem.