Kulturní noc

Včera se v Kodani konala tradiční Kulturní noc - Kulturnatten. Je to vždycky na začátku října, a - jako i v ostatních evropských městech, pokud vím - v tuto noc mají skoro všechny instituce otevřeno do půlnoci, provádějí lidi, pořádají aktivity, ochutnávky, koncerty, výstavy atd. Vstup si zaplatí člověk jednorázový, za celkem lidovou cenu, připne si placičku Kulturpass a může dokonce používat veřejnou dopravu celou noc zadarmo. Výhoda je, že se člověk dostane i do míst, kam se jinak absolutně nedostane.
První rok, co jsem tu byla, jsem Kulturní noc nějak ignorovala - myslím, že jsme zrovna odevzdávali úkol na Ekonometrii a já jsem i v pátek večer pracovala.
Druhý rok, neboli loni, jsem ohrnula nos nad placenými atrakcemi a prošmejdila s kamarádkou pár těch zadarmo - a pamatuji si, jak nás štvaly fronty lidí všude, ale že jsme za to neplatily, tak nám to tolik nevadilo.
Letos jsme se s B. rozhodli si Kulturpass koupit - 90 DKK. Taky proto, že letos vůbec nic zadarmo nebylo. A musím hořce politovat těch peněz a hlavně času - nebyla to dobrá zkušenost.
Všude byly mraky lidí (samozřejmě - všichni to chtějí vidět, s tím se nedá nic dělat) a zdaleka nejvíc času jsme strávili čekáním v nekonečných frontách. Samotná návštěva míst pak zabrala zlomek času. A že to byla zajímavá místa - například firma, která zásobuje celou Kodaň teplem a vodou, nás vzala dolů do labyrintu trubek a rour; a ve slavné staré krásné budově Burzy, která jinak absolutně není přístupná veřejnosti, nás prováděl dokonce sám šéf Burzy!
Příští rok už asi nepůjdu...

Ale ze včerejška máme doma dvě novinky, které musím ukázat - vyrobil je Bogomil vlastníma rukama na jednom workshopu pořádaném Ministerstvem Životního prostředí a myslím si, že se v našem obýváku budou skvěle vyjímat!